Koto
Koto (japonsky: 箏) je japonský strunný hudební nástroj. Je odvozený od čínského ku-čengu a podobá se nástrojům jako je yatga (Mongolsko) a kajagum (Korea).
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Koto je široké zhruba 180cm a vyrábí se ze dřeva pavlovnie. Po celé šířce nástroje je přes pohyblivé kobylky napnuto třináct strun, na které se hraje palcem, ukazováčkem a prostředníkem. Je možné použít trsátka (cume), vyráběná ze slonoviny[1], která se navlékají na prsty. Existují také varianty kota se 17, 20, 21 a 25 strunami. Nástroj se ladí změnou pozice kobylek (dži, 柱, kotodži, 筝柱).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem kota je čínský guženg, který se do Japonska dostal v 7. a 8. století. Koto tak patří mezi citery, podobně jako korejský kajagum nebo vietnamský dan tranh. Ve středověku se využívalo při rituálech v chrámech a svatyních, poté si jej oblíbili na císařském dvoře.[2] Hrou na koto se proslavili Jacuhaši Kengjó (八橋 検校, 1614–1685) nebo Mičio Mijagi (宮城 道雄, 1894–1956)[3], z novodobých umělců například Ronnie Montrose, Yusef Lateef nebo hudební skupina Rin'.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koto (instrument) na anglické Wikipedii.
- ↑ VAINDL, Ladislav. Japonský nástroj koto se musí často ladit. plzensky.denik.cz. 2011-02-23. Dostupné online [cit. 2019-11-04].
- ↑ Hudební kurz japonštiny: šakuhači, šamusen, koto. ČT24 [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Flétnista Pavel Foltýn zanechává výrazné české stopy v Japonsku. A v Čechách zase japonské. Vltava [online]. 2017-03-02 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koto na Wikimedia Commons
