Koroptev polní
 Koroptev polní | |
|---|---|
.jpg) Koroptev polní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Rod | koroptev (Perdix) |
| Binomické jméno | |
| Perdix perdix (Linnaeus, 1758) | |
 Rozšíření koroptve polní | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koroptev polní (Perdix perdix) je malý druh hrabavého ptáka z čeledi bažantovitých (Phasianidae).
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rozlišuje se celkem 8 poddruhů:[2][3]
- Koroptev polní holandská (P. p. sphagnetorum) – severovýchodní Nizozemí a severozápadní Německo
- Koroptev polní francouzská (P. p. armoricana) – Francie
- Koroptev polní pyrenejská (P. p. hispaniensis) – sever Pyrenejského poloostrova
- Koroptev polní italská (P. p. italica) – Apeninský poloostrov
- Koroptev polní ruská (P. p. lucida) – východní Evropa po Ural a severní Kavkaz
- Koroptev polní evropská (P. p. perdix) – zbytek areálu v Evropě včetně Velké Británie a Irska
- Koroptev polní západosibiřská (P. p. robusta) – Ural východně přes Kazachstán po severozápadní Sibiř a Kavkaz
- Koroptev polní maloasijská (P. p. canescens) – Turecko, Kavkaz, severozápadní Írán
Popis
[editovat | editovat zdroj]O něco větší než holub, zavalitá, s krátkým ocasem a nohama. Tváře a hrdlo jsou oranžovohnědé, hruď jemně vlnkovaně popelavě šedá, břicho bělavé s nápadnou podkovovitou černavě hnědavou skvrnou. Pohlaví jsou podobná, samec se liší sytějším zbarvením s výraznější kresbou a větší skvrnou na břiše. Mladý pták je celý žlutohnědý a šedohnědý bez skvrny na břiše.[4]
Hlas
[editovat | editovat zdroj]Při vzlétnutí vydává ostré „prri prri prri“ nebo „rik rik rik“. Obě pohlaví se často za soumraku a v noci ozývají také drsným, několikrát opakovaným „kierrik“.[4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, s izolovanými populacemi na jihu Evropy a v Malé Asii. Úspěšně introdukována byla také do Severní Ameriky. Stálý pták.[2]
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice hnízdí na většině území, nejpočetněji v nížinách a teplejších pahorkatinách, ale místy i vysoko v horách. V průběhu 20. století došlo na našem území k rapidnímu snížení početnosti. Zatímco ještě v roce 1935 se kmenové stavy v tehdejším Československu odhadovaly na 6 milionů kusů, roku 1965 byly jarní kmenové stavy odhadnuty na pouhých 772 824 kusů. Příčinami jsou zejména změny v zemědělském hospodaření, zahrnující scelování pozemků, mechanizaci a chemizaci (hlavně používání pesticidů). V posledních desetiletích se stavy opět pomalu navyšují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadována na 9–18 tisíc párů, v období let 2001–03 na 11–22 tisíc párů.[2][5]
Prostředí
[editovat | editovat zdroj]Vyhledává otevřenou zemědělskou krajinu s remízky a jinými úkryty, hlavně na nebo v blízkosti obdělávaných polích.[4]
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí monogamně. Páry se za příznivého počasí začínají tvořit již v únoru, jinak až v průběhu března. Hnízdo je mělká jamka v zemi, většinou na okraji porostu, vystlaná suchými stébly trav. Hnízdí jednou ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 12–20 žlutohnědých, žlutoolivových, žlutozelených nebo šedozelených neposkvrněných vajec o rozměrech 34,99 × 26,46 mm. Inkubace může probíhat od prvního dne až několik málo dnů po snesení posledního vejce a trvá 23–25 dnů, sedí pouze samice, zatímco samec hlídá v blízkosti hnízda. Mláďata se líhnou během 2–3 hodin a již po zhruba 2 hodinách opouštějí hnízdo. Zpočátku jsou značně choulostivá a v případě chladného nebo deštivého počasí často hynou. Vodí je oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve stáří 16 dnů. Ztráty během hnízdění jsou vysoké; ze 76 hnízd bylo neúspěšných 67 (88,15 %), nejčastěji z důvodu predace (35 hnízd, 46,06 %; hlavně vránou, ježkem, psem, kočkou a lasicovitými) nebo zničení člověkem (7 vysečením, 4 úmyslně a 7 neúmyslně). 14 hnízd (18,42 %) bylo opouštěno z neznámých příčin. Pohlavní dospělosti dosahují v prvním roce života. Nejvyšší známý věk ve volné přírodě je 5 let a 2 měsíce.[2]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Převážně rostlinná, na jaře a v létě s doplňkem živočišné složky. Rostlinnou potravu tvoří semena, zrna obilovin a vegetační části rostlin, živočišnou téměř výhradně hmyz, nejvíce mravenci a jejich kukly, nosatci a sarančata. Potrava mláďat je první 3 týdny z 90 % tvořena živočišnou potravou, jejíž podíl postupně klesá ve prospěch rostlinné potravy až k 10–15 % v osmém týdnu života.[2]
Význam a ochrana
[editovat | editovat zdroj]V ČR byla koroptev polní zhruba od roku 1895 až do let 1945–55 hlavním lovným ptákem. V roce 1905 bylo např. jen v samotných Čechách uloveno 1 500 000 kusů, v období 1924–29 v celém Československu ročně průměrně 674 000 kusů a celkové stavy koroptví v Čechách a na Moravě dosahovaly asi 6 milionů jedinců. Od 60. let začalo koroptví v celé Evropě prudce ubývat z důvodů změn v zemědělství, zvláště kvůli chemizaci a rozorávání mezí. Po poklesu stavů se od počátku 80. let nestřílela vůbec, v současnosti je uvedena mezi zvěří, u které mohou vzniknout ojedinělé případy, kdy bude z různých důvodů nezbytné provést odstřel. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněna jako ohrožený druh.[2][6]
Dle § 5 odst. 3 tohoto zákona by se měli zemědělci vyhýbat místům, kde se koroptve nachází a posekat je až později (citace: „Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.“).
Z Rozhodnutí MŽP Č. j.: MZP/2019/570/621 lze citovat, že „plochy, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů v kategorii silně ohrožené a kriticky ohrožené, musí být obdělávány tak, aby nebyly v rozporu se zákazy k jejich ochraně, jinak jen pokud by byla povolena výjimka; vyloučení zvláštní ochrany pro běžné obhospodařování podle § 50 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., kdy stačí stanovisko ke způsobu a době zásahu, se týká pouze zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený“. Případně je třeba žádat o výjimku dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Česká společnost ornitologická – Pták roku 1998
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ McGowan, P. J. K. (1994): Family Phasianidae (Pheasants and Partridges). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.2: New-World Vultures to Guineafowl). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-15-3.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ ŠÁLEK, M.; ŠŤASTNÝ, K.; ZEMAN, J. Pták roku 1998 KOROPTEV POLNÍ. Praha: Česká společnost ornitologická, 1998.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BEZZEL, Einhard. Ptáci. Rebo Productions, 2007. ISBN 978-80-7234-292-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koroptev polní na Wikimedia Commons - Galerie koroptev polní na Wikimedia Commons
- BioLib.cz – Perdix perdix (koroptev polní) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Koroptev polní (Perdix perdix). Česká společnost ornitologická.
- Možnosti podpory koroptve polní v zemědělských kulturách[nedostupný zdroj]. Česká společnost ornitologická.
- Projekt ČIŘIKÁNÍ, jenž si klade za cíl komplexně chránit polní ptactvo, včetně koroptve polní
- ŠÁLEK, Miroslav. Koroptev polní ptákem roku 1998. Vesmír.cz.
