Konrád Wiesner
| Konrád Wiesner | |
|---|---|
| Narození | 28. prosince 1821 Vrchlabí |
| Úmrtí | 17. září 1847 (ve věku 25 let) Řím |
| Povolání | kreslíř, grafik a mědirytec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Konrád Wiesner, též (28. prosince 1821 Vrchlabí – 17. září 1847 Řím)[1] byl český rytec a kreslíř, předčasně zemřelý.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině vrchlabského iluminátora (Bilderilluminierer) Franze Wiesnera a jeho manželky Barbary, rozené Slingnerové.[2] Bratr Karel Wiesner byl též grafik.[3]
Jako patnáctiletý, v roce 1835, v době, kdy byl provizorním ředitelem pražské Akademie Václav Mánes, byl přijat prozatímně na tuto školu; do ryteckého ateliéru Jiřího Döblera vstoupil v roce 1838. V roce 1847 odešel do Říma, kde měl vytvořit rytinu podle Kandlerovy kopie Michelangelova Posledního soudu.[4] V Římě zemřel.[5][6]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Mezi významnější díla Konráda Wiesnera patří rytiny ilustrací publikace České písně národní, která vyšla roku 1845. Její vznik inicioval Christian Ruben a ilustrace vytvořilo osm jeho žáků – Josef Mánes, Karel Svoboda, Adolf Weidlich, Bedřich Havránek, A. Knoechel, R. Müller, Antonín Lhota, G. Macek.[7]
Do rytin též převedl ilustrace Bible, které podle Raffaela vytvořil Vilém Kandler a díla dalších současníků.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Karel Svoboda: Sbírka českých národních písní (titulní strana), 1845, rytina Konrád Wiesner) -
Josef Mánes: Břetislav (Sbírka českých národních písní, 1845, rytina Konrád Wiesner) -
Konrád Wiesner: Portrét Adolfa Weidlicha (1846) -
Konrád Wiesner: Portrét Christiana Rubena -
Josef Vojtěch Hellich: Tři králové (1846-1847, rytina Konrád Wiesner) -
Posmrtná připomínka
[editovat | editovat zdroj]- Dnešní ulice 5. května v rodném Vrchlabí nesla od let 1905–1906 do roku 1945 malířovo jméno (Konrad Wiesner Strasse).[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Web umenia: Konrád Wiesner [online]. Bratislava: Slovenská národná galéria [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Matrika narozených, Vrchlabí, 1795-1824, snímek 204. [s.l.]: SOA Zámrsk Dostupné online. S. 199.
- ↑ Karel Wiesner. [s.l.]: Patrik Šimon Dostupné online.
- ↑ Obrazy vlastenské Viléma Kandlera. Památky archaeologické. Čís. 4/1855, s. 191. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. Kapitola Romantický historism, s. 40, 141.
- ↑ Komenského slovník naučný 2.. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1937. Dostupné online. Kapitola Mědiryt a litografie, s. 565. Dostupné online po registraci.
- ↑ MATĚJČEK, Antonín. Dílo Josefa Mánesa, Svazek I. Národní písně. Praha: Jan Štenc, 1928. Dostupné online. S. 6–7.
- ↑ ŠTĚPÁNOVÁ, Radka. K vývoji názvů ulic ve Vrchlabí. Praha, 2007. Diplomová práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce Otakar Malis. s. 31–32. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Konrád Wiesner v informačním systému abART
- Konrad Wiesner (nekrolog). Katholische (catholische) Blätter aus Tirol. 1847-10-11, s. 21. Dostupné online. (německy)
