Přeskočit na obsah

Konrád Wiesner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konrád Wiesner
Narození28. prosince 1821
Vrchlabí
Úmrtí17. září 1847 (ve věku 25 let)
Řím
Povoláníkreslíř, grafik a mědirytec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Konrád Wiesner, též (28. prosince 1821 Vrchlabí17. září 1847 Řím)[1] byl český rytec a kreslíř, předčasně zemřelý.

Narodil se v rodině vrchlabského iluminátora (Bilderilluminierer) Franze Wiesnera a jeho manželky Barbary, rozené Slingnerové.[2] Bratr Karel Wiesner byl též grafik.[3]

Jako patnáctiletý, v roce 1835, v době, kdy byl provizorním ředitelem pražské Akademie Václav Mánes, byl přijat prozatímně na tuto školu; do ryteckého ateliéru Jiřího Döblera vstoupil v roce 1838. V roce 1847 odešel do Říma, kde měl vytvořit rytinu podle Kandlerovy kopie Michelangelova Posledního soudu.[4] V Římě zemřel.[5][6]

Mezi významnější díla Konráda Wiesnera patří rytiny ilustrací publikace České písně národní, která vyšla roku 1845. Její vznik inicioval Christian Ruben a ilustrace vytvořilo osm jeho žáků – Josef Mánes, Karel Svoboda, Adolf Weidlich, Bedřich Havránek, A. Knoechel, R. Müller, Antonín Lhota, G. Macek.[7]

Do rytin též převedl ilustrace Bible, které podle Raffaela vytvořil Vilém Kandler a díla dalších současníků.

Posmrtná připomínka

[editovat | editovat zdroj]
  • Dnešní ulice 5. května v rodném Vrchlabí nesla od let 1905–1906 do roku 1945 malířovo jméno (Konrad Wiesner Strasse).[8]
  1. Web umenia: Konrád Wiesner [online]. Bratislava: Slovenská národná galéria [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Matrika narozených, Vrchlabí, 1795-1824, snímek 204. [s.l.]: SOA Zámrsk Dostupné online. S. 199. 
  3. Karel Wiesner. [s.l.]: Patrik Šimon Dostupné online. 
  4. Obrazy vlastenské Viléma Kandlera. Památky archaeologické. Čís. 4/1855, s. 191. Dostupné online. 
  5. JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. Kapitola Romantický historism, s. 40, 141. 
  6. Komenského slovník naučný 2.. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1937. Dostupné online. Kapitola Mědiryt a litografie, s. 565. Dostupné online po registraci. 
  7. MATĚJČEK, Antonín. Dílo Josefa Mánesa, Svazek I. Národní písně. Praha: Jan Štenc, 1928. Dostupné online. S. 6–7. 
  8. ŠTĚPÁNOVÁ, Radka. K vývoji názvů ulic ve Vrchlabí. Praha, 2007. Diplomová práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce Otakar Malis. s. 31–32. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]