Přeskočit na obsah

Komatiit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komatiit
Komatiit z pásma Abitibi v kanadské provincii Ontario. Vzorek je asi 9 cm velký. Viditelné jsou krystaly olivínu, spinifexová struktura není přítomna
Komatiit z pásma Abitibi v kanadské provincii Ontario.
Vzorek je asi 9 cm velký. Viditelné jsou krystaly olivínu, spinifexová struktura není přítomna
Zařazenímagmatická hornina
Hlavní minerályolivín, pyroxeny, anortit
Akcesoriechromit
Texturafluidální až bochníková
Barvatmavěšedá, černá až černozelená
Hustota2,748[1]

Komatiit je ultramafická výlevná hornina, která je charakteristická extrémně vysokou hořečnatostí. Jedná se o lávu, která byla charakteristická převážně pro archaikum. Svůj název obdržela podle typové lokality u řeky Komati River v Jihoafrické republice, kde se hojně nachází a byla zde od roku 1962 podrobně zkoumána.

Komatiity mají vysoký obsah oxidu hořečnatého, který přesahuje hodnotu 18 %[2] a sahá až k 32 %.[3] Hornina vzniká krystalizací z vysokoteplotních magmat (teploty abnormálně vysoké dosahující 1550 až 1600 °C). Předpokládá se, že pro takto vysoké teploty muselo původní magma vznikat ve velkých hloubkách. Při tuhnutí tvoří láva často polštáře a vlivem rychlého chladnutí povrchu se zde objevuje sklovitá struktura. Typickým znakem komatiitů je také spinifexová struktura,[2][3] která zdánlivě připomíná stébla australské trávy rodu Spinifex.

Při makroskopickém pohledu se jeví komatiit jako tmavá, černošedá až černozelená hornina se sklovitým povrchem na povrchu lávového proudu a jemnozrnnou strukturou ve vnitřních oblastech.[2] Mimo spinifexovou strukturu se zde často objevují také vyrostlice olivínu a pyroxenu,[3] které mohou dosahovat délky až několika dm.[2]

Příbuznou horninou jsou tzv. boninity.

Komatiity jsou obvykle definovány na základě geochemického složení. Z mineralogického hlediska jsou tvořeny hlavně forsteritickým olivínem, kalcitickým a často i chromovým pyroxenem, anortitem a chromitem.

Od ostatních bazických a ultrabazických hornin jako jsou pikrity a ankaramity nebo bazalty s vysokým obsahem hořčíku se komatiity odlišují obsahem MgO, který je v nich vyšší než 18%[4] (při přepočtu na bezvodý základ)[5]. Termín komatiit se vztahuje jen na vulkanické, případně hypoabysální horniny, ne na kumulátové horniny. Ve většině (ale ne ve všech) komatiitech se nachází charakteristická spinifexová struktura. Jsou v ní přítomny velké skeletální, jehličkovité nebo dendritické krystaly olivínu nebo pyroxenu, které jsou uloženy v jemnozrnném agregátu klinopyroxenů nebo divitrifikovaném vulkanickém skle.[6] Textura spolehlivě odlišuje komatiity od podobných ultrabazických hornin jako jsou memječity a pikrity.[4] Komatiity se též vyznačují poměrně vysokým poměrem obsahu CaO/Al2O3 (> 1) a velmi nízkým obsahem alkálií (< 0,9% K2O).[5]

Tavenina, z níž vznikaly komatiity dosahovala teplot kolem 1600 °C.[7] V současnosti nejsou známy žádné obdobné výlevy. Na rozdíl od jiných, na hořčík bohatých hornin, nevznikal velký obsah hořčíku v hornině hromaděním krystalů olivínu v bazaltové tavenině s normálním chemismem (jako např. pikrit) ale rychlou krystalizací olivínu z taveniny bohaté na hořčík, čehož důkazem je spinifexová struktura.

Komatiity se vyskytují z pravidla v oblastech výskytu nejstarší kontinentální kůry v archaických (asi 2,5 miliardy let starých) komplexech, mnohem méně má proterozoické stáří (2,5-2 miliardy let). Příkladem jsou naleziště např. v Jižní Africe, Západní Austrálii či oblasti Ontaria.[2] V poslední době byly komatiity nalezeny ale také na ostrově Gorgona v Karibské oceánské desce, kde bylo jejich stáří určeno do období křídy (asi 90 milionů let[8]).

Nejznámější lokalita, která dala hornině jméno, se nachází v barbertonském zelenokamenovém pásmu ve formaci Komati.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Komatiit na slovenské Wikipedii.

  1. Spera, F.J., 2000, Physical Properties of Magmas. in Sigurdsson, H. (Editor), Encyclopedia of Volcanoes. Academic Press, San Diego, s. 171-190
  2. a b c d e Komatiit [online]. Karlova univerzita [cit. 2008-11-05]. Dostupné online. 
  3. a b c mineralienatlas.de - Komatiit [online]. [cit. 2008-11-05]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b Arndt, N.T., Lesher, C.M., 2005, Komatiite. in Selley, R.C., Cocks, L.R.M., Plimer, I.R. (Editors), Encyclopedia of Geology. Volume 3. Elsevier, Amsterdam, s. 260-267
  5. a b GREGEROVÁ, M. Poznávaní hornin - Komatiit [online]. petrol.sci.muni.cz, 2000 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  6. Hovorka, D., 1978, Čadiče (bazalty) - ich typy a geotektonické postavenie. Mineralia Slovaca, 10, 3, s. 261-276
  7. Kilburn, C.R.J., 2000, Lava flows and flow fields. in Sigurdsson, H. (Editor), Encyclopedia of Volcanoes. Academic Press, San Diego, s. 291-305
  8. Kerr, A.C., 2005, La Islade Gorgona, Colombia: A petrological enigma? Lithos, 84, s. 77–101
  9. Dann, J.C., 2001, Vesicular komatiites, 3.5-Ga Komati Formation, Barberton Greenstone Belt, South Africa: inflation of submarine lavas and origin of spinifex zones. Bulletin of Volcanology, 63, s. 462–481

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]