Kolárovo

Kolárovo ; Guta
	Kostel v Kolárově
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°55′1″ s. š., 17°59′44″ v. d.
Nadmořská výška	111 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Komárno
	Kolárovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	106,823 km²
Počet obyvatel	10 558 (2020)
Hustota zalidnění	98,8 obyv./km²
Správa
Status	město
Vznik	1268
Oficiální web	www.kolarovo.sk
E-mail	info@kolarovo.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Kolárovo; Kostolné nám. 1; 946 03 Kolárovo
Telefonní předvolba	035
PSČ	946 03
NUTS	501204
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolárovo (do roku 1948 Guta, maďarsky Gúta) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji.

Poloha

Město se nachází v Podunajské rovině, na soutoku řek Malý Dunaj a Váh, cca 25 km od Komárna a cca 20 km od Nových Zámků.

Historie

Okolí dnešního Kolárova bylo podle archeologických nálezů obydleno již v 8.-5. století před naším letopočtem (v období halštatské kultury). Starobylé dokumenty svědčí o tom, že místo osídlení se během staletí vícekrát měnilo.

První písemná zmínka z roku 1268 jmenuje osadu, která ležela u levého břehu Váhu a u řeky Nitry, jako Kis Guta; ta během své existence několikrát změnila název (Stará Gúta, Velká Gúta, Malá Gúta). Obec v této době byla v rukou ostřihomského arcibiskupa. V katastru obce stál v minulosti Žabí hrad (Békavár), podle některých pramenů se nazýval také Békevár (Hrad míru); v 16. století byl hrad přestavěn a pevnost.^[1] Obec se od roku 1551 vyvíjela jako opevněné tržní městečko s tržním právem.

Do roku 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (podle Trianonské smlouvy) bylo město součástí Uherska.

V letech 1938 až 1945 bylo město kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska.

V roce 1954 byla z území města vyčleněna obec Dedina Mládeže.^[2]

Části města

Kolárovo má šest částí:

Částa (47° 54' sever / 16° 57' východ)
Čierny Chrbát (47° 57' sever / 17° 38' východ)
Kolárovo (47° 55' sever / 17° 59' východ)
Kráľka (47° 47' sever / 17° 25' východ)
Pačérok (47° 55' sever / 18° 10' východ)
Veľká Gúta (47° 55' sever / 18° 12' východ)
Veľký Ostrov (46° 51' sever / 18° 59' východ)

Pamětihodnosti

Římskokatolický kostel Panny Marie Nanebevzaté, vybudovaný v letech 1723 až 1724 v barokním stylu na místě, kde dřvíve stála středověká stavba, která v roce 1715 vyhořela. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Ferdinanda Lütgerndorffa z roku 1832.

Římskokatolická kaple sv. Rozárie z poloviny 18. století.
Lodní mlýn, rekonstrukce typického plovoucího mlýna, dřevěná stavba se sedlovou střechou pokrytou šindelem, z roku 1980, postavená podle zaniklého lodního mlýna v Radvani nad Dunajem. Je umístěn na mrtvém rameni Malého Dunaje. V mlýně je expozice mlynářství.

Pomníky

Pomník obětem 1. světové války. Autorem sochy je Alojz Rigele.
Pomník obětem 2. světové války.
Pomník občanům odvlečených do koncentračních táborů. Je dílem sochaře Jána Reichera a stavitele Štefana Lukačoviče.

Rodáci

Karol Hadai (* 1743 – † 1834), matematik

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolárovo na slovenské Wikipedii.

↑ Pevnosť Žabí hrad - Slovenské hrady. www.slovenskehrady.sk [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.
↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.

Související články

Seznam slovenských měst

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolárovo na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Lodní mlýn
Dřevěný most

[1] Pevnosť Žabí hrad - Slovenské hrady. www.slovenskehrady.sk [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.

[2] Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.

[1]

[2]