Přeskočit na obsah

Koňákov (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o obci v polské části Těšínska. Možná hledáte: Koňákov – městská část Českého Těšína.
Koňákov
Koniaków
Pohled z Ochodzité
Pohled z Ochodzité
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška760 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaJistebná
Koňákov
Koňákov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,69 km²
Počet obyvatel3 643 (2012)
Hustota zalidnění248 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci
Správa
Statusstarostenství
StarostaJan Gazur
Telefonní předvolba33
PSČ43-474
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koňákov[1][2] (polsky Koniaków, nářečně Kónioków) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na česko-polsko-slovenském pomezí. Ves ve Slezských Beskydech a spolu s Jistebnou a Javořinkou tvoří tzv. Beskydskou trojves (totožnou s gminou Jistebná). Většina vsi patří k Těšínsku, menší část na jihovýchodě však leží na území historického Osvětimska. K prosinci 2012 zde žilo 3 643 obyvatel.

Koňákov patří k nejpozději založeným vesnicím na Těšínsku. Šest prvních pasteveckých chalup bylo postaveno v roce 1712, dalších devět pak do roku 1719. Dřívější pokusy obyvatel Jistebné o rozšíření svého osídlení do této oblasti byly zmařeny těšínskou vrchností, zdejší lesy totiž tvořily přirozenou hranici s Uhrami na jihu (dnešní Slovensko) a polsko-litevskou říší na západě (dnešní okres Żywiec).

Samostatná obec Koňákov vznikla v roce 1816, název jí prý dali osadníci z Koňákova – dnešní městské části Českého Těšína. V roce 1920 byla připojena k Polsku rozhodnutím Konference velvyslanců. Roku 1954 bylo ke Koňákovu připojeno několik osad patřících původně k sousední vsi Kamesznica, jež leží na historickém území Osvětimska.

Jedná se o nejvýše položenou vesnici ve Slezských Beskydech. Rozkládá se ve výšce 760 m nad mořem na svazích kupolovitého bezlesého vrchu Ochodzitá (895 m), který je populární vyhlídkou do Slezských, Oravských, Kysuckých a Moravskoslezských Beskyd. Na Ochodzité se nachází rozhlasový a televizní vysílač, a také lyžařský vlek.

Obcí probíhá jedno z hlavních evropských rozvodí: severovýchodní část vsi patří k úmoří Baltu (potok Raztoka je přítokem Olše, ta pak Odry; Hluboký potok je přítokem Soły, která se vlévá do Visly), zatímco jihozápadní k úmoří Černého moře (zde pramenící řeka Čadečka patří k povodí Váhu).

Koňákov je proslulý krajkářskou tradicí. Koňákovskou krajku zpopularizovala činnost Marie Gwarkové (1896–1962), zakladatelky Folklorního souboru „Koniaków“ (1932) a Krajkářského družstva (1947), jejíž výrobky se dostávaly do rukou mj. čelných polských straníků, papeže Jana XXIII. nebo belgické královny Alžběty. V osadě Šance se nachází Muzeum koňákovské krajky.

Z Koňákova pochází Krystian Legierski (* 1978) – polský aktivista za práva osob LGBT.


  1. Ottův slovník naučný, 14. Kartel - Kraj, s. 665
  2. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 33. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]