Přeskočit na obsah

Klokani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKlokani
alternativní popis obrázku chybí
Klokan rudokrký (Notamacropus rufogriseus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Infratřídavačnatci (Marsupialia)
Nadřádaustralští vačnatci (Australidelphia)
Řáddvojitozubci (Diprotodontia)
Podřádklokani (Macropodiformes)
Ameghino, 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokani (Macropodiformes) představují podřád dvojitozubců (Diprotodontia). Jde o endemity australské oblasti. Klokani zahrnují dvě tradiční recentní čeledi: klokánkovité (Potoroidae) a klokanovité (Macropodidae), přičemž od Potoroidae byla vydělena ještě samostatná čeleď klokánkovití pětiprstí (Hypsiprymnodontidae), zahrnující pouze jediný žijící druh.[1] K těmto čeledím je přidružována fosilní čeleď Balbaridae, někdy klasifikována i v rámci Macropodidae.[2]

V rámci vnější systematiky je taxon Macropodiformes pokládán za příbuzný s kuskusy (Phalangeriformes) a possumy a příbuznými (Petauriformes), vzájemné fylogenetické vazby jsou nicméně sporné.[pozn. 1]

Klokani zahrnují jak menší všežravce, tak velké pozemní býložravce. Ve fosilním záznamu se poprvé objevují na konci oligocénu, na základě odhadů molekulárních hodin mohlo k odštěpení této linie dojít před 44–38 miliony lety. Kmenovou linii zřejmě představují balbaridé, na rozdíl od většiny moderních klokanů kvadrupedně se pohybující savci; bazální linii v rámci korunové skupiny pak představují Hypsiprymnodontidae. Evolučně nejodvozenější čeledi Macropodidae a Potoroidae společně sdílejí bipední pohyb a pouze jedno mládě na vrh.[2][3] Druhově nejbohatší čeleď klokanů, Macropodidae, masivně diverzifikovala před asi 9 až 7,5 miliony lety, kdy vznikla většina moderních rodů (zřejmě v souvislosti s ochlazením klimatu a otevřením lesních komplexů).[4]

V evoluci klokanů se často uplatňovaly různé chromozomální přestavby a změny karyotypu z ancestrálních 22 chromozomů. Objevovat se může systém pohlavních chromozomů XY1Y2.[3][5]

  1. Toto názvosloví vychází z Zima & Macholán 2021. Taxonomické kategorie však nejsou v literatuře jednotné, často se operuje spíše s nadčeleďmi Phalangeroidea Petauroidea podřádem Macropodiformes (někdy nadčeledí Macropodoidea). Taxon Phalangeriformes pak může být užíván spíše jako označení pro spornou skupinu sdružující Phalangeroidea Petauroidea.[1]
  1. a b ELDRIDGE, Mark D B; BECK, Robin M D; CROFT, Darin A. An emerging consensus in the evolution, phylogeny, and systematics of marsupials and their fossil relatives (Metatheria). Journal of Mammalogy. 2019-05-23, roč. 100, čís. 3, s. 802–837. Dostupné online. ISSN 0022-2372. DOI 10.1093/jmammal/gyz018. 
  2. a b BLACK, K. H.; ARCHER, M.; HAND, S. L., 2012. The Rise of Australian Marsupials: A Synopsis of Biostratigraphic, Phylogenetic, Palaeoecologic and Palaeobiogeographic Understanding. In: TALENT, J. A. Earth and Life. [s.l.]: Springer. Dostupné online. S. 1015–1016. (anglicky)
  3. a b ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 127–128. 
  4. CELIK, Mélina; CASCINI, Manuela; HAOUCHAR, Dalal. A molecular and morphometric assessment of the systematics of the Macropus complex clarifies the tempo and mode of kangaroo evolution. Zoological Journal of the Linnean Society. 2019-06-25, roč. 186, čís. 3, s. 793–812. Dostupné online. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zlz005. (anglicky) 
  5. TODER, Roland; O’NEILL, Rachel J. W.; WIENBERG, Johannes. Comparative chromosome painting between two marsupials: origins of an XX/XY1Y2 sex chromosome system. Mammalian Genome. 1997-06, roč. 8, čís. 6, s. 418–422. Dostupné online. ISSN 0938-8990. DOI 10.1007/s003359900459. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]