Kladky
| Kladky | |
|---|---|
 Kostel sv. Cyrila a Metoděje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Konice |
| Obec s rozšířenou působností | Konice (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′ s. š., 16°50′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 342 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,11 km²[2] |
| Katastrální území | Kladky |
| Nadmořská výška | 505 m n. m. |
| PSČ | 798 54 |
| Počet domů | 190 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kladky 19 798 54 Kladky [email protected] |
| Starosta | Jiří Křeček |
| Oficiální web: www | |
  Kladky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589863 |
| Kód části obce | 64921 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kladky (německy Rom[4]) jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 342[1] obyvatel.
Názvy
[editovat | editovat zdroj]Kladky: V dokladu z roku 1320 je vesnice pojmenována Roma a v podobě Rom se (v němčině) toto jméno opakuje ještě v 18. a 19. století. Vzniklo převzetím jména italského Říma. České Kladky je množné číslo slova kladka, zdrobněliny od kláda. V němčině se též vedle Rom používal tvar Kladek vzniklý z českého spojení z Kladek.[5]
Ošíkov: Protože vesnice byla založena až v 18. století a tudíž chybějí starší doklady, je původ jména nejasný. Snad jeho základem bylo osobní jméno Onšík, zdrobnělina jména Oneš, což byla původně domácká podoba jména Onomysl. Nebo základem mohlo být osobní jméno Ušík (odvozené od obecného ucho) a počáteční samohláska místního jména je nářeční. V obou případech jde o nejisté domněnky.[5]
Trpín: Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména Trpa a znamenalo "Trpův majetek". Osada byla založena kolem roku 1780, ale její jméno je zřejmě výrazně starší (bylo přeneseno odjinud).[5]
Bělá: Osady s tímto jménem byly obvykle nazývány podle průzračnosti potoční nebo říční vody.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1317.[6]
První zpráva o kostele v obci pochází z roku 1581, kdy se však jednalo o dřevěnou stavbu. Ta byla posléze dostavěna, roku 1871 byl přestavěn v novorománském stylu a generální opravy se dočkal v roce 2001.[7]
V roce 1793 měla obec 603 obyvatel.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jižně od obce pramení potoky Věžnice a Špraněk, oba obcí posléze protékají. Zcela nejjižnější část katastru obce patří do povodí říčky Nectava.
U pramene Špraňku se rozkládá přírodní památka U nádrže, ve které jsou chráněny mokřadní louky. Její nejnižší bod navazuje na vodní nádrž. Mezi nedostavěným hotelem Úpolín a osadou Bělá, v údolí stejnojmenného potůčku, se rozkládá mokřad Bělá, oblast usilující o zapsání mezi chráněná území.[8] Celé katastrální území obce se nachází v přírodním parku Kladecko.[7]
Severně od obce se rozkládá dančí a jelení obora.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 068 | 1 130 | 1 070 | 986 | 957 | 890 | 860 | 863 | 579 | 531 | 478 | 422 | 428 | 360 | 336 |
| Počet domů | 145 | 155 | 168 | 172 | 176 | 176 | 181 | 191 | 163 | 157 | 140 | 179 | 191 | 194 | 190 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Přestože se obec skládá z jediného katastrálního území, ona sama se dělí na víc částí (nikoli však evidenčních částí). S vesnicí spojenou je nejvyšší část obce zvaná Vyšehrad, nalézající se na jejím západním okraji. Dalších zhruba 500 metrů severozápadně od ní leží na silnici do Vysoké osada Ošíkov, dalších cca 700 metrů stejným směrem se rozkládá osada Trpín. Jižně od Kladek se mezi loukami a lesy nachází osada Bělá.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.[13]
Blason znaku: V modrém štítě pod stříbrnou vlnitou hlavou stříbrná mitra s červeným patriarším křížem, dole se zlatým lemem s červenými kameny a stříbrnými fimbriemi.
Blason vlajky: Modrý list s bílým zvlněným žerďovým pruhem širokým čtvrtinu délky listu. V modrém poli bílá mitra s červeným patriarším křížem, dole se žlutým lemem s červenými kameny a bílými fimbriemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symbol mitry odkazuje na biskupa svatého Mikuláše, původního patrona zdejšího kostela. Červený patriarší kříž zase připomíná svatého Cyrila a Metoda, kterým je kostel zasvěcen dnes. Vlnitá hlava ve znaku a zvlněný pruh na vlajce pak představují říčku Věžnici, která zde pramení.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Kultura
[editovat | editovat zdroj]- Římanské gladiátorské hry, již tradiční dovednostní soutěž pro mužská družstva, která se koná na fotbalovém hřišti TJ Sokol Kladky každý rok v červnu
- Kladecké šikulky, podobná soutěž tentokráte pro ženská družstva
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Lyžařský areál Kladky,[7] vlastník a provozovatel TS Sokol Kladky, webkamera sjezdovky, lyžařská a snowboardová škola
- Fotbalový tým TJ Sokol Kladky, IV. okresní třída skupina A
- Tenisový kurt, dětské hřiště
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází modrá turistická značka vedoucí Kladeckou dolinou ze západu od Nectavy pokračující skrze celou obec severovýchodním směrem na Milkov a posléze do Javoříčka. Údolím potoka Věžnice vede ze severu od Kozova zelená turistická trasa,[9] která protíná obec v její polovině a pokračuje na jih do Jesence. Od rozcestníku "U křížku" sdílí stejnou trasu jako naučná stezka Kladecko, která vede ze zastávky Šubířov údolím Bělé, kolem stejnojmenné osady k zmiňovanému rozcestníku, kde se stáčí jihovýchodním směrem do Jesence. Podél její trasy je rozmístěna více než desítka informačních tabulí.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel svatého Cyrila a Metoděje, uprostřed vesnice, vznikl dostavěním kostela svatého Mikuláše z 17. století
- Hřbitov, pamětní kříž
- Mlýn na Bělé, druhá polovina 16. století, nejstarší dochovaná stavba
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Melchior Mlčoch (1833–1917), profesor teologie[7]
- František Eliáš (1847–1903), soudce a politik, poslanec Moravského zemského sněmu
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na obec od vrcholu Zahálkovy skalky -
Pohled na místní část Vyšehrad -
Mlýn v Nectavském údolí -
Kostel svatého Cyrila a Metoděje -
Kříž na hřbitově -
Kříž poblíž hospody "U Římana" -
Kříž na Napoleonské cestě u Kladek -
Kříž uprostřed obce Ošíkov -
Kaple v obci Trpín
.jpg)
.jpg)
Panorama
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 568.
- ↑ a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L, II. M–Ž. Praha: Academia, 1970, 1980. 962 s. S. 391, 207, 606, 58–59.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 391.
- ↑ a b c d e f KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 2012-10-24 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Český svaz ochránců přírody. Bělá [online]. 2010 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 24.7.2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Kladky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kladky [online]. 2010-04-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kladky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
