Kemnath

Kemnath
	Náměstí s radnicí a mariánským kostelem
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	49°52′5″ s. š., 11°53′29″ v. d.
Nadmořská výška	462 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Tirschenreuth
	Kemnath
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	56,79 km²
Počet obyvatel	5 714 (k 31,12,2023)
Hustota zalidnění	101 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Roman Schäffler (CSU)
Oficiální web	www.kemnath.de
Adresa obecního úřadu	Stadtplatz 38; 95478 Kemnath
Telefonní předvolba	09642
PSČ	95478
Označení vozidel	TIR, KEM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kemnath je město v Bavorsku ve vládním obvodu Horní Falc v zemském okrese Tirschenreuth. Město leží v pohoří Smrčiny, 26 km jihovýchodně od Bayreuthu.

Administrativní členění

Katastrální území města se skládá ze samotného města a 38 obcí a dvorů, z nichž největší je Waldeck, ves ulicového typu s gotickým kostelem a zříceninou románského hradu.

Historie

Název místa je odvozen od slova keminatha, starého termínu pro vytápěnou místnost středověkého hradu nebo hostince. Od 9. do 13. století takové sídlo stálo severozápadně od dnešního města. V blízkosti hradu byl hostinec pro obchodníky a povozníky.

Osada na místě města byla poprvé písemně zmíněna v listině ze 6. července roku 1009. Toho dne král Jindřich II. ve Frankfurtu nad Mohanem daroval Keminathu spolu s dalšími statky nově založené diecézi Bamberk.

Osadu vysadili na tržní město ve 13. století pravděpodobně lankrabata z Leuchtenbergu. V roce 1283 byl Kemnath prodán vévodovi Ludvíku II. Bavorskému a v roce 1329 i s hradem a vsí Waldeck připadl Wittelsbachům. Kemnath byl v letech 1354–1375 jediným místem tehdejšho soudního okresu Waldeck-Kemnath, jemuž byla udělena městská práva.

V období pozdní gotiky a dále v baroku byla obec regionálně významným střediskem uměleckých řemesel, s malíři, truhláři, sochaři a zlatníky. V letech 1623 až 1628 se oblast vrátila pod nadvládu bavorských Wittelsbachů. Nedaleká továrna na armatury ve Fortschau byla v letech 1689 až 1801 jediným velkým výrobním závodem na ruční palné zbraně pro bavorskou armádu. Sortiment těchto zbraní je vystaven v místním muzeu.

Městské opevnění, zesílené během třicetileté války (1618–), se skládalo z dvojitého prstence hradebních zdí s věžemi a dvou přístavků s padacími mosty. Od roku 1803 byl příkop kolem města odvodněn a opevnění z velké části zbořeno. Zůstaly zbytky hradebních zdí. Centrum města je dlážděné a má typický středověký vzhled: úzké uličky s vysokými domy na úzkých parcelách.

Při reorganizaci bavorské státní správy v roce 1803 byl v Kemnathu zřízen zemský soud a hlavním městem okresu byl Bamberk. V té době mělo město Kemnath 258 krbů a tři kostely. Městský rybník měl oproti současnosti téměř dvojnásobnou vodní plochu, severně od města se nacházely pastevecké rybníky.

Památky

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kemnathu – trojlodní halový kostel, pozdně gotický z roku 1488, tři oltářeː Kalvárie, sv. Vavřince a sv. Šebestiána jsou barokní, stejně jako varhany; obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři je z 19. století.
Kostel sv. Jiří v Oberndorfu, románsko-gotický ze 12.–13. století, původně součást hradu Oberndorfu, založeného falckrabětem z Leuchtenburgu a zbořeného začátkem 19. století
Stará radnice s hodinovou věží, přestavěná v polovině 19. století v novorenesančním stylu
Ruiny hradu Waldeck, založeného roku 1124 Gebhardem, falckrabětem z Leuchtenburgu, hrad později rozšířen, roku 1329 sňatkem připadl Wittelsbachům; pobořen za třicetileté války
Vlastivědné muzeum – regionální umělecké a historické sbírky, sbírka zbraní, zejména místní výroby