Karel Josef Voračický z Paběnic
| Karel Josef Voračický z Paběnic | |
|---|---|
| Hejtman Bechyňského kraje | |
| Ve funkci: 1716 – 1727 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Rada nad apelacemi | |
| Ve funkci: 1705 – 1712 | |
| Panovník | Josef I., Karel VI. |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie |
| Bitvy/války | Válka o španělské dědictví |
| Narození | 1686 |
| Úmrtí | 25. února 1765 (ve věku 78–79 let) |
| Titul |  28. listopadu 1726 hrabě |
| Choť | Marie Konstancie Šporková |
| Rodiče | Kryštof Karel Voračický z Paběnic |
| Příbuzní | Kryštof Norbert Voračický z Paběnic (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Josef hrabě Voračický z Paběnic (německy Karl Joseph Woracziczky von Babienitz; 1686 – 25. února 1765) byl český šlechtic z rodu Voračických z Paběnic.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Kryštofa Karla Voračického. Z otcova druhého manželství s Annou Markétou Kostomlatskou z Vřesovic († 1699) měl nevlastní sourozence Kryštofa Norberta, Antonii a Annu.
Sloužil jako panoš u dvora císaře Josefa I. a v mládí krátce sloužil v císařské armádě. Vyznamenal se účastí ve válce o španělské dědictví, jeho zásluhy odměnil císař Josef I. prstenem, který sňal ze své ruky. V letech 1705–1712 byl radou apelačního soudu a v letech 1716–1727 zastával úřad hejtmana Bechyňského kraje. Dne 28. listopadu 1726 byl císařským diplomem povýšen do hraběcího stavu.
Vlastnil panství Božejov, Chvatěruby, Myslov, Choustník a Kozárovice.
Jeho manželka Marie Konstancie Šporková do manželství přinesla panství Choustník v jižních Čechách. Potomkům Karla Josefa Voračického zámek patřil až do roku 1843, kdy jej koupil hrabě Evžen Vratislav Netolický.[1]
Na chvatěrubský zámek pak vnesla honosnější způsob života, pro který však již tamní starý hrad nedostačoval. Proto Karel Josef roku 1717 požádal křižovnického vicemistra, aby mu dovolil v klášterní skále nalámat 500 sáhů kamene na novou stavbu. Jižní a východní strana zámku byly zbořeny a ke zbylému mohutnému zdivu byl přistavěn nový zámek barokního stylu. Karel Josef se však při přestavbě velmi zadlužil a nebyl schopen ji dokončit a začal zámek zanedbávat. 4. července 1752 vichřice shodila velkou část zámecké střechy.[2] V roce 1816 nechal nový majitel chvatěrubského panství z opuštěné zchátralé budovy vytrhat kamenné ostění dveří i oken a převezl je do Panenských Břežan. Potom už ani domácí obyvatelstvo stavbu nešetřilo a odnášelo z ní, co se dalo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 962–965 (heslo Voračický) dostupné online
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Woracziczky, Karl Joseph – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (německy)
