Přeskočit na obsah

Karel Bendl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Bendl
Vilímkův portrét Karla Bendla
Vilímkův portrét Karla Bendla
Narození16. dubna 1838
Praha, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. září 1897 (ve věku 59 let)
Bubeneč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel a sbormistr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Bendl, pseudonym Podskalský (16. dubna 1838 Praha-Nové Město[1] – 20. září 1897 Bubeneč[2][3]) byl český skladatel a sbormistr.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Karel Bendl se původně vyučil rukavičkářem. Řemeslu se však nikdy nevěnoval. Vystudoval pražskou varhanickou školu v roce 1858 a stal se učitelem hudby. Působil rovněž v Umělecké besedě a v pěveckém sdružení Hlahol pražský. V roce 1864 se stal 2. kapelníkem německé opery v Bruselu a o rok později sbormistrem německé opery v Amsterodamu. Krátce působil rovněž v Paříži. Po návratu do Čech se stal sbormistrem pražského Hlaholu. Původně pouze mužský sbor rozšířil na velký smíšený sbor a proslul zejména uváděním velkých romantických skladeb. V letech 1874–1875 byl i druhým dirigentem Prozatímního divadla. Byl důvěrným přítelem Antonína Dvořáka. Podporoval jej v jeho těžkých začátcích a později v době Dvořákovy cesty po Spojených státech jej zastupoval na konzervatoři jako učitel skladby. Od 3. července 1890 byl řádným členem České akademie věd a umění.[4]

Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl Bendl nejoblíbenějším českým skladatelem druhé poloviny 19. století. Jeho opera Leila se stala hned po Prodané nevěstě druhou českou operou vydanou tiskem. Bendlova tvorba nese znaky mírně sentimentálního romantismu (velmi obdivoval zejména F. Mendelsohna-Bartholdy). Často komponoval díla na typicky vlastenecké náměty (např. opery Černohorci, Dítě Tábora, Švanda dudák, či balet Česká svatba). Dnes jsou jeho orchestrální a operní díla prakticky zcela zapomenuta. Živá je však Bendlova sborová tvorba a to nejen pro jeho zásluhy o rozvoj sborového zpěvu v Čechách, ale i pro nesporné hudební kvality.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Byl ženat s Marií, rozenou Mráčkovou (1850–??), jejich syn Karel (1871–1871) předčasně zemřel. Manželství bylo rozvedeno od stolu a lože v roce 1878.[5]

Památka

[editovat | editovat zdroj]

V Bubenči v Praze má pomník na rohu ulic Pelléovy a Pod kaštany od Stanislava Suchardy. V letech 1900–1920 po něm byla v Bubenči také pojmenována ulice, dnešní Maďarská,[6] další Bendlova ulice byla na Žižkově (dnešní Ševčíkova). Nyní je Bendlova ulice v České Lípě; název získala v roce 1945.[7]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Karla Bendla na Olšanském hřbitově
Pomník Karla Bendla v Praze-Bubenči

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Tarantella, (1881)
  • Jihoslovanská rhapsodie (1881)
  • Slavnostní pochod k otevření Národního divadla (1881)
  • Polonéza, (1882)
  • Dithyramb, (1887)
  • Capriccio (1887)
  • 6 sousedských, (1889)
  • Ouvertura

dalších cca 30 drobných skladeb.

Písně

[editovat | editovat zdroj]
  • 6 písní z Rukopisu královédvorského (1875)
  • Cigánské melodie (slova Adolfa Heyduka, 1881)
  • Cypřiše (slova Gustav Pfleger Moravský, 1882)
  • Písně v národním tónu (1882)
  • Dětské písně, (1880)
  • Květy lásky, (1883)
  • Za šera (slova Vítězslav Hálek, 1884)
  • Skřivánčí písně (slova Josef Václav Sládek, 1886)
  • 12 milostných písní, (1891)
  • Album písní (10 sešitů)
  • Slavín (4 sešity úprav lidových písní slovanských národů)
  • 10 dvojzpěvů pro soprán a alt
  • Patero dvojzpěvů pro ženské hlasy (slova Vítězslav Hálek)
  • V přírodě (12 dvojzpěvů na slova Vítězslava Hálka)

Sbory

[editovat | editovat zdroj]

Celkem zkomponoval na 300 sborů. Mezi nimi např.:

  • Umírající husita (1869)
  • Kališníci (1870)
  • Smrt Prokopa Velikého (1871)
  • Po bitvě na Bílé hoře (1872)
  • Ebrejská elegie (1874)
  • 6 zpěvů na slova Hálkova (1871)
  • Zlatá hodinka (1881)
  • Obžínky (1887)

Úplný soupis je součástí diplomové práce J. Mikeše: Sbory Karla Bendla (Universita Karlova, 1957).

Kantáty

[editovat | editovat zdroj]

Opery

[editovat | editovat zdroj]

Balet

[editovat | editovat zdroj]

Opereta

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Petra na Poříčí v Praze
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ Z19, s. 189
  3. ↑ Úmrtní oznámení. Lumír. 1. 10. 1897, s. 10. Dostupné online. 
  4. ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 37.
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel: Bendl Karl
  6. ↑ Bubenec.eu: Maďarská ulice
  7. ↑ Bohmischleipa.cz: Slovanka sídliště

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • REITTEREROVÁ, Vlasta. Karel Bendl (Podskalský). In: Petr Macek a kolektiv. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy FF Masarykovy univerzity, 2006. Dostupné online. Archivováno 24. 5. 2018 na Wayback Machine.
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek prvý, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
  • Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 166–170
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 373. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Bendl&oldid=24383392“