Kalwaria Zebrzydowska

Kalwaria Zebrzydowska
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°52′ s. š., 19°41′ v. d.
Nadmořská výška	335–400 m n. m.
Časové pásmo	UTC 01:00 (standardní čas); UTC 02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Malopolské
Okres	Wadowice
Gmina	Kalwaria Zebrzydowska
	Kalwaria; Zebrzydowska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,5 km²
Počet obyvatel	4 493 (2010)
Hustota zalidnění	780 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Kalwaria Zebrzydowsk - manýristická architektura, kulturní krajina a poutní park
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	905 (anglicky)
Zařazení	1999 (23. zasedání)
Správa
Vznik	1617
Oficiální web	www.kalwaria-zebrzydowska.pl
PSČ	34-130
Označení vozidel	KWA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalwaria Zebrzydowska je město ležící v jižním Polsku. Má 4493 obyvatel (v roce 2010). Nachází se v wadowickém okrese Malopolského vojvodství.

Město je pojmenováno podle tamějšího náboženského komplexu (kalvárie) založeného 1. prosince 1602 panovníkem Krakova Mikołajem Zebrzydowskim. Komplex s názvem Sanktuarium pasyjno-maryjne w Kalwarii Zebrzydowskiej byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO.

Dějiny

Město Zebrzydów bylo založeno v roce 1617. Hlavním důvodem vzniku města bylo poskytnutí ubytování vzrůstajícímu počtu poutníků navštěvujících náboženský komplex. Práva města byla rozšířena a město bylo přemapováno Janem Zebrzydowskim v roce 1640. Město získalo i nový název, a to Nowy Zebrzydów. Kolem roku 1715 zasáhl město obrovský požár, ale město bylo následně přestavěno tehdejším majitelem Józefem Czartoryskim. Palác rodiny Czartoryski byl postaven v letech 1729–1731 (v 80. letech 20. století byl pak přeměněn na současný seminář). Při prvním dělení Polska v roce 1772 bylo město připojeno k Habsburskému Rakouskému císařství.

Později bylo městečko přejmenováno na Kalwaria. V roce 1887 se jeho majitelem stal Jan Kanty Brandys a kolem roku 1890 se poprvé objevuje jméno Kalwaria Zebrzydowska. V roce 1896 ztratilo město svoje práva kvůli rozhodnutí vládnoucích rakouských orgánů. Stavba kostela sv. Josefa začala v roce 1905. Soudní pravomoc byla navrácena městu po první světové válce roku 1918. Městská práva byla obnovena v roce 1934 rozhodnutím polské vlády. Po druhé světové válce ekonomický rozvoj města závisel především na rozšíření dřevařského průmyslu a výrobě nábytku. Stejně tak důležité byl pro město vzrůstající počet poutníků.

Doprava

Středem města vede rušná státní silnice č. 52, spojující Bílsko-Bělou s Krakovem (v budoucnu má být postaven obchvat). Na východě města leží železniční stanice hlavní trati 135 Krakov – Zakopane s názvem Kalwaria Zebrzydowska Lanckorona, kde zastavuje i část rychlíků a expresů. Odbočuje odtud méně frekventovaná trať na Wadowice a Bílsko, na níž leží také téměř nevyužívaná zastávka Kalwaria Zebrzydowska.