Křivoklát (městys)
| Křivoklát | |
|---|---|
 letecký pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Křivoklát |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′17″ s. š., 13°52′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 678 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,42 km²[2] |
| Katastrální území | Křivoklát |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 270 23 |
| Počet domů | 276 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Dr. Miroslava Tyrše 93 Křivoklát Křivoklát (okr. Rakovník) [email protected] |
| Starostka | Libuše Vokounová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Křivoklát | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541982 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Křivoklát (německy Pürglitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 13 km jihovýchodně od Rakovníka. Žije zde 678[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o osídlení tohoto místa pochází z roku 1110.
Na místě hradu Křivoklát bývalo přemyslovské hradiště, na začátku 12. století nově opevněné. Ve druhé polovině 13. století zde vznikl gotický hrad, který byl od té doby mnohokrát upraven. Sloužil především jako lovecký. V letech 1643 a 1826 vyhořel, po roce 1826 byl romanticky přestavěn, což výrazně změnilo jeho podobu, koncem 19. století byl částečně upraven k původní podobě.
Mlýn a ves v podhradí vznikly někdy na přelomu 14. a 15. století a nesly název Budy. Nad hradem vznikl v 16. století hospodářský dvůr a ves Čamrdoves, roku 1818 na počest Amálie Bádenské přejmenovaná na Amalín (Amalienberg). Městečko Křivoklát vzniklo roku 1896 sloučením těchto vsí Budy a Amalín.
Dlouhou tradici má v Křivoklátě lesnické školství. Již v letech 1839–1848 fungovala v Amalíně pod vedením fürstenberského vrchního lesmistra Ing. Jana Gintla lesnická škola. Od roku 1961 vychovává mladé lesníky SLŠ a SOU Křivoklát, situovaná v místní části Písky.[4]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Křivoklát (přísl. Častonice, 800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 lékaři, notář, 3 autodopravci, biograf Sokol, cukrář, drogerie, 3 elektrinstalatéři, fotoateliér, geometr, 2 hodináři, 3 holiči, 2 hostince, 2 hotely (Musil, Sýkora), klempíř, knihař, kominík, 2 krejčí, lékárna, malíř, mlýn, mydlářství, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, Fürstenberský pivovar, porodní asistentka, 3 řezníci, sedlář, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna Rakovnická, stavitel, 4 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, hlavní sklad tabáku, 2 truhláři, 3 trafiky, obchod s uhlím, velkostek státní správy, 2 zámečnictví, zubní ateliér.
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]Obec Křivoklát se skládá ze tří částí na v katastrálním území Křivoklát:
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou městyse je hrad Křivoklát, tyčící se na ostrožně Rakovnického potoka. Je to významný královský hrad z 13. století, výrazně upravený za Vladislava Jagellonského, později rodové sídlo Füsternberků, od roku 1929 je v majetku státu. V roce 1989 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Další pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Novogotický kostel svatého Petra v Amalíně (J. Mocker)
- Náhrobek Emila Kratochvíla na lesním hřbitově (autor : Jože Plečnik, 1912)
- Výklenková kaplička Panny Marie ve středu obce
- Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého na cestě ke hradu
- Pomník K. E. Fürstenberga v lese nad vesnicí
- Vodní mlýn – č.p. 88
- Přírodní rezervace Brdatka
- Přírodní rezervace Na Babě
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/201 v úseku Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť. V městysi končí silnice II/227 Žatec - Rakovník - Křivoklát. Městysem prochází silnice II/236 Slaný - Lány - Křivoklát - Zdice.
- Železnice – Městys Křivoklát leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z městyse jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Branov, Praha, Rakovník.
- Železniční doprava – V železniční zastávce Křivoklát zastavovalo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků. Od roku 2003 jezdí několikrát ročně z Prahy do zastávky Křivoklát speciální historický spěšný vlak Křivoklát expres u příležitosti akcí konaných na hradě (Velikonoce na Křivoklátě, v srpnu Křivořezání, podzimní Křivoklání a v prosinci Advent na Křivoklátě).
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Emil Flusser (1888–1942), lékař a mírový aktivista, oběť holokaustu
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
hrad Křivoklát -
Dolní Křivoklát (Budy). -
Dolní Křivoklát (Budy). -
Amalín, kostel svatého Petra. -
Písky, areál SLŠ a SOU Křivoklát -
Sokol Křivoklát, postaveno 1924.
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ NEBESKÝ, Karel; NEBESKÁ, Hermína. Búdy, křivoklátské podhradí. Křivoklát: Místní lidová knihovna Křivoklát, 1995. 119 s.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 653-654. (česky a německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křivoklát na Wikimedia Commons 
Průvodce Městys Křivoklát ve Wikicestách- Křivoklát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
