Přeskočit na obsah

Károly Khuen-Héderváry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Károly Khuen-Héderváry
Chorvatský bán
Ve funkci:
4. prosince 1883 – 27. června 1903
PředchůdceHermann von Ramberg
NástupceTeodor Pejačević
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana
Národní strana práce
Spojená opozice

Narození23. května 1849
Jeseník
Úmrtí16. února 1918 (ve věku 68 let)
Budapešť
ChoťMargit Teleki de Szék
RodičeAntal Khuen-Héderváry (1817–1886) a Angelika Izdenczy (1823–1894)
DětiSándor Khuen-Héderváry
Károly Khuen-Héderváry
PříbuzníAntal Khuen (sourozenec)
Alma materCisterciácké gymnázium v Budapešti (do 1867)
Právnická fakulta v Záhřebu (do 1871)
Piaristické gymnázium v Budapešti
Profesepolitik a diplomat
OceněníŘád zlatého rouna (1891)
CommonsKároly Khuen-Héderváry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Károly Khuen-Héderváry hrabě de Hédervár (23. května 1849 Jeseník16. února 1918 Budapešť) byl rakousko-uherský politik, na konci 19. století zastával funkci chorvatského bána a dvakrát byl zvolen premiérem Uherska.

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Jeho správa tehdejší jižní uherské země byla ovlivněna snahami o pevnější spojení mezi Chorvatskem a zbytkem Zalitavska. Prosazoval myšlenku tzv. Velkého Maďarska (spojených zemí od Karpat po Jadran).

V Chorvatsku provedl celou řadu správních reforem. Za jeho působení země zažila hospodářský růst, rozvíjí se průmysl, byly zakládány nové továrny, banky, pojišťovny, zemědělské podniky, pivovary ad. Rozvíjela se i menší města díky elektifikaci. Proti tomu se však postavilo stále silnější hnutí o dodržování chorvatského státního práva (tzv. Pravaši) a také stoupající chorvatský nacionalismus, který se projevoval především ve městech.

Khuen-Héderváry se stal symbolem maďarizace. Po nepokojích byl v roce 1903 rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z bánského úřadu odvolán a stal se uherským ministerským předsedou. Tuto funkci zastával celkem dvakrát; v roce 1903 poprvé a podruhé v letech 19101912.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]