Juraj Bartusz
| Juraj Bartusz | |
|---|---|
| Narození | 23. října 1933 (91 let) Kamenín |
| Povolání | sochař |
| Ocenění | Munkácsyho cena (2004) Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy (2024; Reduta) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Juraj Bartusz (* 23. října 1933 Kamenín) je slovenský sochař, grafik, performer, neo-avantgardní umělec.
V 60. letech 20. století vystavoval s výtvarnou skupinou konkrétistů (vedenou teoretikem umění A. Pohribným). Byl manželem sochařky Márie Bartuszové,[1] později básnířky Jany Bodnárové. Působil jako profesor na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1990–1999), později založil Katedru výtvarných umění a intermedio na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích, kde rovněž působil pedagogicky. V roce 1992 byl na Akademii výtvarných umění v Praze jmenován profesorem.[2] V roce 2004 dostal Munkácsyho cenu.[2]
Studium
[editovat | editovat zdroj]1951 - 1954 Vyšší škola uměleckoprůmyslová, Praha, Československo (prof. V. Šimek)
1954 - 1958 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, Československo (prof. J. Wagner, J. Kavan)
1958 - 1961 Akademie výtvarních umění, Praha, Československo (prof. nár. um. K. Pokorný, K. Hladík)
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Juraj Bartusz v 60. a na počátku 70. let rozvíjel principy abstraktního geometrického umění v prostorových realizacích. Jeho raná tvorba reflektovala principy mezinárodních konstruktivních tendencí, zároveň odpověděla na nové dobové užívání nových sochařských materiálů a jejich možností zpracování. V 60. a 70. letech přilákaly pozornost jeho abstrakce z ohýbaného aluminiového plechu a následně prostorové plastiky inspirované tématem vesmíru a kosmonautiky.[3] V 80. letech se začal věnovat s performativním formám tvorby v podobě házení cihel do tuhnoucí sádry, tvorby autorských technik akční podoby umění a malby,[4] grafiky. Je účastníkem a organizátorem Mezinárodního sochařského sympozia v kovu, uspořádaných Východoslovenskými železárnami v Košicích (1967, 1968), které založil spolu s Františkem Patočkou. Z toho vzešly realizace velkorozměrových, veřejných soch v prostoru: např. Souhvězdí velký vůz, které bylo v roce 1978 úředně odstraněno, Vesmírná brána (nyní osazena u vchodu do Technické univerzity na Letné ulici v Košicích). Spolupracoval s architektem Pavlem Merjavým na realizaci Památníku krompašskej vzpoury (Krompachy, Slovensko). V roce 1966 vytvořil sousoší Brána kosmonautů (sídliště Podhradová, Košice). Je autorem nadrozměrné sochy Pocta Gagarinovi (1976–1979), která se nachází v Košicích v městské části Šaca[5] a autorem bronzové pocty malíři Júliovi Jakobymu (1977–1980), osazené v prostoru Alžbětině ulice v centru Košic.[6]
Samostatné výstavy, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1967 plastiky a kresby, Kavárna Jalta (s Márií Bartuszovou), Košice
- 1973 sochy, Východoslovenská galerie, Košice
- 1974 sochy, Galerie C. Majerníka, Bratislava
- 1988 Galerie umění Nové Zámky
- 1992 retrospektiva, Státní galerie, Banská Bystrica
- 1992 retrospektiva, Galerie J. Jakobyho, Košice
- 1992 retrospektiva, Považská galerie umění, Žilina[7]
Společné výstavy, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1966 Výstava mladých, IX. Kongres AICA, Moravská galerie Brno
- 1967 Třináct ze Slovenska, Špálova galerie, Praha
- 1967 Socha ve městě, Bratislava
- 1967 Socha Piešťanských parků 67, Piešťany
- 1968 Sculpture Tchécoslovaque de Myslbek à nos jours, Musée Rodin, Paříž
- 1969 Klub konkrétistů, Galerie umění, Karlovy Vary
- 1970 Klub konkrétistů, Dům pánů z Kunštátu, Brno
- 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Východoslovenská galerie, Košice
- 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Galerie výtvarného umění, Prešov
- 1970 Polymúzický prostor – Socha, objekt, světlo, hudba, Lázeňský ostrov, Piešťany
- 1992 Šedá cihla 35/92, Galerie u Bílého jednorožce, Klatovy
- 1995 Šedesátá léta, Slovenská národní galerie, Bratislava
- 2010 Juraj Bartusz. gesta / body / sekundy, Slovenská národní galerie, Bratislava
Sbírky
[editovat | editovat zdroj]- Albertina, Vídeň, Rakousko
- Hornické muzeum v Rožňavě
- Galerie města Bratislavy
- Stredoslovenská galerie, Banská Bystrica
- Východoslovenská galerie, Košice
- Galerie umění Karlovy Vary
- Galerie Miloše Alexandra Bazovského v Trenčíně
- L. Kassák Museum, Galerie umění v Nových Zámcích
- Muzeum krásných umění, Budapešť
- Muzeum umění Olomouc
- Nitranská galerie
- Národní galerie v Praze
- Považská galerie umění
- Městská galerie umění Pécs
- Sbírka První slovenské investiční skupiny
- Slovenská národní galerie, Bratislava
- Slovenské národní muzeum, Bratislava
- Villa Merkel, Galerie města Esslingenu nad Neckarem
- Východoslovenské muzeum, Košice, Slovensko
- Šarišská galerie v Prešově
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Bartusz na slovenské Wikipedii.
- ↑ Mária Bartuszová : provisional forms. Warszawa: Muzeum Sztuki Nowoczesnej, 2014. ISBN 978-83-64177-26-2, ISBN 83-64177-26-5. OCLC 946704824 S. 197–198.
- ↑ a b Juraj Bartusz: Osum dvanásť - Nitrianska galéria [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. (slovensky)
- ↑ Bartusz : gestá / gestures / body / sekundy / seconds. 2010. vyd. Bratislava: Slovenská národná galéria 197 s. ISBN 978-80-8059-151-9, ISBN 80-8059-151-2. OCLC 705717865
- ↑ Juraj Bartusz - Kresba á 2 sekundy. Web umenia [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Juraj Bartusz. Central European Art Database [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Július Jakoby. kosice.sk [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Klub konkrétistů : 1967–1997. Jihlava: Kant 165 s. ISBN 80-901903-7-5, ISBN 978-80-901903-7-5. OCLC 248024924
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTOŠOVÁ, Zuzana. Juraj Bartusz. Výtvarný život. 1985, roč. 30, čís. 8, s. 24–26.
- POHRIBNÝ, Arsén. Spod znamenia princípu konštrukcie. Klub konkretistov po dvadsiatich rokoch. Výtvarný život. 1992, roč. 36, čís. 2–3, s. 2–14.
- kol. Šesťdesiate roky. 1995. vyd. Bratislava: Slovenská národná galérie
- BAJCUROVÁ, Katarína. Geometrické tendencie v slovenskom sochárstve. Zborník referátov z medzinárodného kolokvia. In: Premeny sochárstva 1960–1990. Bratislava: [s.n.], 1994. S. 26–33.
- Bartusz: Ekologicko-sociologická inštalácia. Žilina: Považská galéria umenia, 1994. ISBN 8088730104. Katalog výstavy : Považská galéria umenia v Žiline [malá výstavná sieň] od 13. 10. 1994 – 11. 12. 1994.
- POHRIBNÝ, Arsén. Klub konkrétistů. Praha: Kant, 1997. 22–23 s. ISBN 80-901903-7-5.
- BÜNGEROVÁ, Vladimíra; BAJCUROVÁ, Katarína. Bartusz: Gestá / gestures / body / sekundy / seconds. Bratislava: Slovenská národná galéria, 2010. ISBN 9788080591519.
- VRBANOVÁ, Alena. Alternatívna Slovenská grafika. Netradičné, experimentálne a autorské podoby slovenskej grafiky v druhej polovici 20. storočia. Bratislava: Roman Fecik Gallery, 2019.
