Přeskočit na obsah

Juha Sipilä

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juha Sipilä
Juha Sipilä, 2015
Juha Sipilä, 2015
65. předseda vlády Finska
Ve funkci:
29. května 2015 – 6. června 2019
PrezidentSauli Niinistö
PředchůdceAlexander Stubb
NástupceAntti Rinne
60. předseda Parlamentu Finska
Ve funkci:
28. dubna 2015 – 28. května 2015
PředchůdceEero Heinäluoma
NástupceMaria Lohela
Předseda Strany středu
Úřadující
Ve funkci od:
9. června 2012
PředchůdceMari Kiviniemiová
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana středu
Rodné jménoJuha Petri Sipilä
Narození25. dubna 1961 (63 let)
Veteli, FinskoFinsko Finsko
ChoťMinna-Maaria Sipilä
Dětipět
PříbuzníHeikki Niskakangas (bratranec)
Alma materUniverzita v Oulu
Zaměstnánípolitik
Náboženstvíluteránství
Oceněnívelkokříž Norského královského řádu za zásluhy (2016)
Záslužný kříž válečných invalidů (2016)
velkokříž Řádu bílé růže (2016)
Medal for Military Merits (2017)
CommonsJuha Sipilä
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juha Petri Sipilä, výslovnost: [ˈjuhɑ ˈsipilæ]IPA, (* 25. dubna 1961 Veteli) je finský politik, předseda Strany středu a v letech 2015–2019 předseda vlády Finska, když v roli volebního lídra dovedl stranu k vítězství v dubnových parlamentních volbách 2015.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve firmě Lauri Kuokkanen Ltd. pracoval jako manažer v oddělení vývoje výrobků. Od roku 1992 byl výkonným ředitelem společnosti Solitra Oy, jejímž většinovým vlastníkem se stal o dva roky později. Americké společnosti ADC Telecommunications ji odprodal v roce 1996.[1][2]

V roce 1998 založil vlastní firmu Fortel Invest Oy a mezi lety 2002–2005 působil jako výkonný ředitel Elektrobit Oyj.

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Poslanec a předseda strany

[editovat | editovat zdroj]

Během studentských let pracoval na částečný úvazek pro Stranu středu. Do zvolení poslancem v parlamentních volbách 2011, počtem 5 543 hlasů, neměl žádnou politickou praxi.[3][4] Předsedou finského parlamentu se stal 28. dubna 2015 na jednoměsíční – povolební – období.

V dubnu 2012 oznámil úmysl kandidovat na předsedu strany, kterým se stal na volebním kongresu 9. června téhož roku. Ve druhém kole porazil Tuoma Puumalu poměrem 1251–872 hlasů delegátů.

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]

Z pozice lídra vedl stranu do dubnových parlamentních voleb 2015, v nichž si Strana středu polepšila o 14 křesel s celkovým ziskem 40 mandátů. Výsledek znamenal volební vítězství. Sipilä obdržel 30 758 hlasů, nejvyšší počet ze všech kandidujících.[5] Následně se ujal rozhovorů o sestavení nové vlády.[6]

Prezident republiky Sauli Niinistö jmenoval jím vedený centropravicový kabinet 29. května 2015, na němž participovaly tři koaliční subjekty.[7][8] Strana středu obsadila šest křesel a Praví Finové i Národní koaliční strana získaly po čtyřech ministerstvech.[7][8] Pravicoví populisté Praví Finové tak poprvé v historii usedli do vlády.[9] Ve 200členném jednokomorovém parlamentu koalice disponovala většinou 124 křesel.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1961 v obci Veteli, ležící v provincii Střední Pohjanmaa. V roce 1980 složil maturitu (ylioppilastutkinto). O šest let později získal inženýrský titul na Univerzitě v Oulu.

Do manželství s Minnou-Maariou Sipiläovou se narodilo pět dětí. Nejmladší syn Tuomo Sipilä (nar. 1993) zemřel 18. února 2015 na pooperační komplikace. V důsledku úmrtí přerušil Sipilä kampaň před nadcházejícími dubnovými parlamentními volbami.[10]

V soukromém životě jezdí v automobilech na dřevoplyn.[4] Tato preference vyústila do založení společnosti Volter Oy na výrobu dřevoplynu z dřevěné štěpky, spalovaného v kogenerační jednotce.[11][12]

Řadí se ke členům laestadianismu na obrodu luteránství, ačkoli se sám za laestadiana nepovažuje.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juha Sipilä na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Yritysuutiset8.1.2004[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Yrityskaupan hyväksyminen; Remec, Inc. / ADC Mersum Oy 26.10.2001
  3. ↑ Juha Sipilä Archivováno 28. 2. 2014 na Wayback Machine. accessed 9 June 2012
  4. ↑ a b Miska Rantanen. PROFILE: Juha Sipilä [online]. Helsingin Sanomat, 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Valitut ehdokkaat Koko maa [online]. Ministry of Justice, 22 April 2015 [cit. 2015-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-01. 
  6. ↑ Kolmen ässän humppa – seuraa hallitusohjelmavääntöä Smolnassa hetki hetkeltä [online]. Yle, 8 May 2015 [cit. 2015-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Sipilä’s Government appointed [online]. the Finnish Government, 29 May 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b President appoints new cabinet [online]. Yle, 29 May 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Sipilä opts for right-leaning government Retrieved on 10 May 2015
  10. ↑ Juha Sipilä steps back from election campaign after son dies [online]. Yle, 19 February 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. volter.fi [online]. [cit. 2015-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21. 
  12. ↑ http://yle.fi/uutiset/kempeleen_ekokortteli_pyrkii_energiaomavaraisuuteen/5888863
  13. ↑ http://www.kaleva.fi/uutiset/oulu/sipila-linjasi-suhdettaan-lestadiolaisuuteen/863972/ Sanomalehti Kaleva: Sipilä linjasi suhdettaan lestadiolaisuuteen 30 May 2012 (accessed 2 June 2015). (finsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Finska
Znak premiéra Finska
Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)
Státní znak Finska
Státní znak Finska
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Juha_Sipilä&oldid=23654016“