Přeskočit na obsah

Jozef Kroner

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jozef Kroner
Narození20. března 1924
Staškov
Úmrtí12. března 1998 (ve věku 73 let)
Bratislava
Místo pohřbeníHřbitov Slávičie údolie
ChoťTerézia Hurbanová-Kronerová
DětiZuzana Kronerová (* 1952)
Martin Lisý (* 1964)
RodičeĽudovít Kroner (1891–1956)[1]
Mária (1894–1975)[1]
PříbuzníJán Kroner a Ľudovít Kroner (sourozenci)
Umělecké ceny
národní umělec (1978)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
Dcera Zuzana Kronerová
manželka Terézia Hurbanová-Kronerová
bratr Ľudovít Kroner
bratr Ján Kroner
synovec Janko Kroner
prasynovec Jakub Kroner

Jozef Kroner často psán též nesprávně Króner (20. března 1924 Staškov u Čadce12. března 1998 Bratislava) byl slovenský herec, bratr herce Ľudovíta Kronera, otec herečky Zuzany Kronerové, manžel herečky Terézie Hurbanové-Kronerové a strýc herce Jána Kronera.

Pocházel z dvanácti dětí. Začínal jako dělník v Trenčíně, později jako vedoucí dílny v Považské Bystrici. Při práci se věnoval ochotnickému divadlu. Začínal v Armádním divadle v Martině (19481956). Od roku 1956 působil v činohře SND v Bratislavě až do roku 1984, kdy odešel do důchodu.

Ztvárnil mnoho rolí v divadle, filmu i televizi. Například hrál hlavní roli ve oscarovém filmu Obchod na korze, dále pak hrál jako stařeček Pagáč v seriálu Slovácko sa nesúdi a je znám také z televizního seriálu Tisícročná včela.

Na základě hlasování slovenských filmových novinářů v Anketě 2000 se stal slovenským hercem 20. století.

Jozef Leikert, autor poslední knihy rozhovorů s Josefem Kronerem "Osud tak chtěl"[2] na sté výročí narození Jozefa Kronera na půdě Matice slovenské

V roce 1967 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1978 titul národní umělec. Slovenský prezident Andrej Kiska mu 1. ledna 2018 udělil in memoriam Pribinův kříž.[3] V roce 2024 si Josefa Kronera připomněla Matice slovenská kulturní akcí k 100. výročí narození (vystoupili Josef Šimonovič a Josef Leikert) za přítomnosti ústavních činitelů.[4]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1949 Katka (mistr Jozef)
  • 1951 Akce B (švec)
  • 1953 Pole neorané (Šimon Perďoch)
  • 1954 Drevená dedina (Ondro Chlistoň)
  • 1955 Štvorylka (krejčí Sásik)
  • 1956 Čert nespí (porotce, kádrovák Merinda, inženýr Martvoň)
  • 1957 Posledná bosorka (Jakub Krvaj)
  • 1957 Zemianska česť (Jonáš)
  • 1958 Statočný zlodej (Jožko Púčik)
  • 1958 Šťastie príde v nedeľu
  • 1960 Jerguš Lapin (strýček Košaľkuľa)
  • 1961 Pokorené rieky (Juraj Brondoš)
  • 1962 Polnočná omša (Valentín Kubiš)
  • 1962–1963 Jánošík I.-II. (otec Uhorčík)
  • 1965 Obchod na korze (Tóno Brtko)
  • 1965 Kubo (Kubo)
  • 1966 Lidé z maringotek (klaun Ferdinand)
  • 1967 Muž, který stoupl v ceně (pan Benda)
  • 1968 Dialóg 20–40–60 (stařec)
  • 1968 Muž, ktorý luže (Franz)
  • 1968 Traja svedkovia (dr. Schwartz)
  • 1969 Touha zvaná Anada (Koktavý)
  • 1970 Pán si neželal nič (Ctibor)
  • 1970 Rysavá jalovica (Adam Krt)
  • 1972 Zajtra bude neskoro (učitel)
  • 1973 Očovské pastorále (Cesnak)
  • 1973 Putovanie do San Jaga (Carlo)
  • 1973 Vegül Nakoniec, r. Gyula Maár, Maďarsko (János Varga)
  • 1975 Pacho, hybský zbojník (Pacho Matrtaj)
  • 1976 Stratená dolina (Gamboš)
  • 1976 Sváko Ragan (Sváko Ragan)
  • 1976 Teketória (Okolky), r. Gyula Maár, Maďarsko
  • 1979 Két történeta félmúltból (Dva příběhy z nedávné minulosti), pov. A téglafal mögött [Za tehlovou stenou], r. Karoly Makk, Maďarsko (Ferenc Bódi)
  • 1979 Mišo (Mišo)
  • 1981 Kosenie Jastrabej lúky (otec Martin Hudec)
  • 1981 Megáll az idö (Čas sa zastaví), r. Péter Gothár, Maďarsko (třídní profesor)
  • 1981 Tegna pelött (Předevčírem), r. Péter Bacsó, Maďarsko
  • 1982 Egymásra nézve (Jiný pohled), r. Károly Makk, Maďarsko
  • 1982 Popolvár najväčší na svete (sluha Šablica)
  • 1982 Přeludy pouště (Sidi Ali)
  • 1982 Soľ nad zlato (šašo)
  • 1983 Tisícročná včela (Martin Pichanda)
  • 1987 Neďaleko do neba (Šimaľa)
  • 1987 Posledný rukopis (Az utolsó kézirat), r. Károly Makk, Maďarsko (György Nyáry)
  • 1988 Lovec senzací (Šnórer)
  • 1988 Vlakári (děda Homola)
  • 1989 Můj přítel d'Artagnan (Křepelka)
  • 1989 Ty, ktorý si na nebesiach (Ti, kojto si nebeto), r. Dočo Bodžakov, Bulharsko (George Henih)
  • 1990 Árnyék a havon (Stín na sněhu), r. Attila Janisch, Maďarsko
  • 1992 Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Košťál)
  • 1992 Cudzinci
  • 1994 Vášnivý bozk (Schneider)
  • 1995 …ani smrt nebere! (Martin Janák–Štipaný)
  • 1988 Dědek (TV komedie) - role: Josef Sodomka
Bratři Kronerovi
První generaci zastupují pouze jména těch bratří, kteří prosluli v oblasti múzických umění

 
 
 
 
 
 
 
 
Jozef Kroner
(1924–1998)
 
 
 
 
 
 
Ľudovít Kroner
(1925–2000)
 
 
 
 
 
 
Ján Kroner
(1927–1986)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Terézia Hurbanová
(1924–1999)
 
 
Hana Lisá
(1935–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kronerová
(N/A–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zuzana Kronerová
(1952–souč.)
 
 
Martin Lisý
(1964–souč.)
 
 
 
 
 
 
Jana Kronerová
(1950–souč.)
 
 
Kronerová
(N/A–souč.)
 
 
Janko Kroner
(1956–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Milan Hladký
(N/A–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adriana Kronerová
(1962–souč.)
 
 
Lenka Košická
(1975–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tereza Hladká
(1986–souč.)
 
 
Adam Hladký
(1988–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jakub Kroner
(1987–souč.)
 
 
Paulína Kronerová
(2002–souč.)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Symbol † označuje u žen příjmení přisvojená na základě sňatku
• ┼ Sňatek ├ Bez sňatku │ Dědiči ┤ Bez dedičů ––– Sourozenci ┬ Pol. sourozenci ┴ Bratranci/sestřenice ---- Mužská rod. linie
  1. a b HAŽÍKOVÁ, Iveta. Do Hollywoodu chodiť nemusíte, stačí prísť na Kysuce. SME [online]. 2015-02-23 [cit. 2015-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. LEIKERT, Jozef; KRÓNER, Jozef. Osud tak chtěl: rozhovor s Jozefem Kronerem. [s.l.]: X-Egem 167 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7199-046-8. Google-Books-ID: oJdWAAAACAAJ. 
  3. Kiska vyznamenal Kubišovou a Pitharta Řádem bílého dvojkříže
  4. TERAZ.SK. Matica slovenská si uctila pamiatku Jozefa Kronera. TERAZ.sk [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]