Josiah Royce
Josiah Royce | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1855 Grass Valley |
Úmrtí | 14. září 1916 (ve věku 60 let) Cambridge |
Místo pohřbení | Hřbitov Mount Auburn |
Povolání | filozof, vysokoškolský učitel, historik a spisovatel |
Alma mater | Univerzita Johnse Hopkinse Kalifornská univerzita v Berkeley |
Manžel(ka) | Katharine Head Royce |
Rodiče | Sarah Eleanor Bayliss Royce[1] |
Vlivy | Charles Sanders Peirce |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josiah Royce (20. listopadu 1855, Grass Valley, Kalifornie – 14. září 1916, Cambridge, Massachusetts) byl americký idealistický filosof, logik a spisovatel.
Narodil se v Kalifornii krátce po Zlaté horečce, studoval filosofii a literaturu ma univerzitě v Berkeley. Po kratším pobytu v Německu, kde studoval u Rudolfa Hermanna Lotze, jako jeden z prvních obájil roku 1878 doktorát filosofie na Johns Hopkins University v Baltimore. Potom přednášel na University of California v Berkeley a od roku 1882 na Harvardově univerzitě v Cambridge MA, kam ho pozval jeho přítel a filosofický odpůrce William James, od roku 1892 jako profesor.
Život a myšlení
[editovat | editovat zdroj]Royceovo myšlení ovlivnil jednak německý idealismus a filosofie 19. století, jednak sémiotika jeho přítele Charlese Peirce. Na rozdíl od svého staršího přítele W. Jamese Royce odmítal pragmatismus a trval na absolutní povaze matematických objektů i pravdy. Podmínkou možnosti pravdy je podle něho nekonečná mysl, která může myslet najednou všechny aspekty předmětu, což člověk zřejmě nemůže. V pozdějších letech se věnoval logice a její formalizaci a filosofii matematiky, kde také hledal absolutní oporu. Po celý život se zabýval filosofií náboženství a ve své metafysice nakonec nahradil představu nekonečné mysli nikdy nekončící interpretací ve společenství, které soustavně hledá pravdu.
Kromě filosofie se Royce věnoval také kalifornské historii a napsal řadu povídek. Z jeho četných žáků, kteří mimo jiné rozšířili myšlenky Ch. Peirce, vynikl zejména George Mead.
Hlavní spisy
[editovat | editovat zdroj]- The religious aspect of philosophy (Náboženská stránka filosofie, 1885)
- The world and the individual (Svět a jednotlivec, 1900-01)
- The problem of Christianity (Problém křesťanství, 1912 text)
- The sources of religious insight (Prameny náboženského vhledu, 1913 text)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické Wikipedie (viz odkazy vlevo).
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josiah Royce na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- J. Royce, vybrané eseje.
- Heslo Josiah Royce na Stanford Encyclopedia of Philosophy
- J. Royce, The World and the Individual text, shrnutí a životopis.