Přeskočit na obsah

Josef Tumpach

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Milost
Mons. ThDr. Josef Tumpach
Apoštolský protonotář
Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta
Mons. ThDr. Josef Tumpach
Mons. ThDr. Josef Tumpach
Jmenování26. května 1902 (kanovník)
Svěcení
Kněžské svěcení5. července 1887
Osobní údaje
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum narození20. prosince 1862
Místo narozeníOsek,
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí20. listopadu 1916 (ve věku 53 let)
Místo úmrtíPraha,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníhřbitov v Oseku
Národnostčeská
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Tumpach (20. prosince 1862, Osek[1] – 20. listopadu 1916, Praha[2]) byl český římskokatolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 20. prosince 1862 v Oseku.

Po studiu teologie byl v Praze dne 5. července 1887 vysvěcen na kněze. Svou primiční mši sloužil ve svém rodišti kde také zůstal v duchovní správě kvůli nemoci místního faráře. Poté se stal kaplanem ve Stříbře. Roku 1888 odešel studovat teologii na Frintaneu u sv. Augustina ve Vídni a 7. května 1892 získal doktorát teologie. Poté se vrátil do Prahy a stal se adjunktem teologické fakulty a zastupujícím kaplanem farnosti v Petrovicích u Sedlčan. Byl přednášejícím v oboru křesťanské sociologie, starozákonní archeologie a úvodu do starozákonních knih. Roku 1902 se stal profesorem kanonického práva. Působil také v náboženské sekci Národopisné výstavy českoslovanské.

Dne 25. května 1892 se stal členem kolegia doktorů teologie v Praze a později notářem kolegia (1894) a jeho děkanem (1901). V dubnu roku 1899 byl zvolen defensorem vinculi arcibiskupského soudu a o rok později byl zvolen radou stejného soudu.

Zasloužil se také prací v Katolickém spolku tiskovém kde působil i jako jeho místopředseda a v kněžském společenství Trecentorum.

Dne 26. května 1902 byl zvolen kanovníkem metropolitní kapituly a 20. července stejného roku byl instalován. Mezi funkce, které zastával jako kanovník, patřilo dále: děkan kostela svatého Apolináře (1906), canonicus senior (1907) a canonicus cantor (1911).

V srpnu roku 1902 se stal radou arcibiskupské konzistoře a o rok později prosynodálním examinátorem uchazečů o benefícia a ordinariátním komisařem pro semestrální zkoušky na české bohoslovecké fakultě.

Dne 26. února 1906 ho arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště jmenoval vicekancléřem české teologické fakulty.

Dne 1. prosince 1909 byl jmenován arciknězem svatohorského arcipresbyterátu a od roku 1913 byl místopředsedou církevního soudu pro otázky manželství.

Dne 5. prosince 1908 mu papež Pius X. udělil titul preláta Jeho Svatosti a roku 1913 titul apoštolského protonotáře.

Mimo jiné byl také místopředsedou Hradčanského korodochia, předsedou Dědictví sv. Prokopa, ředitelem Dědictví sv. Jana Nepomuckého či členem a předsedou Křesťanské akademie.

S biskupem Antonínem Podlahou připravoval vydání Českého slovníku bohovědného (2. části) a Dějin a bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do nynější doby (4. části).

Zemřel 20. listopadu 1916 v Praze a pohřben byl na hřbitově ve své rodné obci. Je čestným občanem svého rodiště.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Soukromé vlastnictví (1898) – sociologická studie [3]
  • Všeobecný sjezd katolíků českoslovanských (1909) – zpráva o IV. všeobecném sjezdu katolíků českoslovanských, který konán v Praze od 29. srpna do 2. září 1908 [4]
  • Český slovník bohovědný I. (1912) – pořádá Ant. Podlaha ; vydává Václav Kotrba. Dílo nedokončeno, vyšlo pouze 5 dílů v ca 50 brož. svazcích, každý sv. obsahuje obvykle 3 "sešity", na každý díl byly vydány samostatně polokožené původní desky. U dílu 2. uvedeno - pořádají Jos. Tumpach a Ant. Podlaha [5]
  • Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 – vydáno v pamět osmdesátiletého jubilea "Časopisu katolického duchovenstva" a padesátiletého jubilea "Dědictví sv. Prokopa I."(1912) [6]
  • Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 II. (1913) [7]
  • Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 III. (1914) [8]
  • Český slovník bohovědný II. (1916) [9]
  • Český slovník bohovědný III. (1917) [10]
  • Český slovník bohovědný IV. (1930) [11]
  • Český slovník bohovědný V. (1932) [12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MERHAUT, Luboš, ed. a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. [Díl] 4/1, S-T. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. [Heslo „Josef Tumpach" je na str. 1045–1047; autor Ladislav Soldán.]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 25 díl. V Praze: J. Otto, 1906. 995 s. cnb000277218. S. 862–863. Dostupné online
  • PODLAHA, Antonín Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 368-376 Dostupné online
  • PODLAHA, Antonín Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 37-38.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Osek
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Víta na Hradčanech v Praze
  3. ↑ TUMPACH, Josef. Soukromé vlastnictví [online]. Praha: V. Kotrba, 1898 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ TUMPACH, Josef. Všeobecný sjezd katolíků českoslovanských [online]. Praha: Přípravný komitét sjezdový, 1909 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný I. [online]. Praha: V. Kotrba, 1912 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ TUMPACH, Josef. Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 [online]. Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1912 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ TUMPACH, Josef. Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 II. [online]. Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1913 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ TUMPACH, Josef. Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 III. [online]. Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1914 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný II. [online]. Praha: V. Kotrba, 1916 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný III. [online]. Praha: V. Kotrba, 1917 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný IV. [online]. Praha: V. Kotrba, 1930 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný V. [online]. Praha: V. Kotrba, 1932 [cit. 2021-01-06]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Tumpach&oldid=24128065“