Přeskočit na obsah

Joran Vliegen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joran Vliegen
Joran Vliegen na French Open 2021
Joran Vliegen na French Open 2021
PřezdívkaJoranović[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. července 1993 (31 let)[2]
Místo narozeníMaaseik, Belgie[2]
BydlištěNeeroeteren, Belgie[2]
Výška191 cm[2]
Hmotnost78 kg[2]
Profesionál od2014[2]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 470 485 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění508. místo (1. srpna 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů119–114
Tituly8 ATP, 14 challengerů, 23 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (7. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Openfinále (2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Openčtvrtfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Openfinále (2022)
Wimbledonfinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joran Vliegen (* 7. července 1993 Maaseik) je belgický profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm deblových turnajů včetně Monte-Carlo Masters 2024. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2016 na 508. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2023 na 17. místě. Trénuje ho Jeff Coetzee. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.[2]

Na grandslamu si zahrál s Norkou Ulrikkou Eikeriovou finále smíšené čtyřhry French Open 2022, v němž prohráli s japonsko-nizozemskou dvojicí Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof.[4] S krajanem Sanderem Gillé podlehli ve finále čtyřhry French Open 2023 chorvatsko-americkému páru Ivan Dodig a Austin Krajicek.[5]

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž prohrál po boku Gillého čtyřhru s párem Ryan Harrison a Jack Sock.[6] Američané zvítězili 4:0 na zápasy. V kvalifikačním kole 2019 proti Brazílii pak se stejným partnerem porazili favorizovanou dvojici Melo a Soares, čímž přispěli k postupu Belgičanů do úvodního ročníku finálového turnaje Davis Cupu. V něm belgický výběr obsadil druhé místo základní skupiny D.[7] Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.[8]

V letech 2011–2014 vystudoval obchod na East Carolina University v severokarolínském Greenville, kde hrál univerzitní tenis. V roce 2014 byl vyhlášen nejlepším hráčem konference.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval během června 2013, když v Havré na předměstí Monsu, prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry však nestačil na Nizozemce z šesté světové stovky Wesleyho Koolhofa. V havreské čtyřhře se s krajanem Sanderem Gillém probojovali do semifinále.[3] Premiérovou trofej na challengerech si odvezl ze srpnového STRABAG Challenger Open 2016 v Trnavě. Ve finále čtyřhry přehrál s Gillém polsko-českou dvojici Tomasz Bednarek a Roman Jebavý.[3] Průnik mezi sto nejlepších deblistů světa zaznamenal 26. února 2018 po čtvrtfinále bergamského challengeru. Na žebříčku ATP se posunul ze 102. na 99. příčku.[9]

Na French Open 2019

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2019. Do turnaje nastoupil s Kazachem Michailem Kukuškinem. Po třech výhrách je ve čtvrtfinále vyřadili třetí nasazení Kolumbijci a nastupující světové jedničky Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem. O měsíc později odehrál wimbledonskou čtyřhru se stabilním spoluhráčem Gillém. Ve druhém kole však nenašli recept na brazilsko-indický pár Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[10][3] Na témže majoru prožil také první start ve wimbledonskském mixu po boku Číňanky Čeng Saj-saj. Po zdolání nizozemských turnajových dvojek Rojera se Schuursovou odešli poraženi ve třetí fázi s britským duem Hoyt a Silvaová, hrajícím na divokou kartu.[11]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil s Gillém v båstadské čtyřhře Swedish Open 2019 po vyřazení turnajových jedniček Jebavého s Middelkoopem. Trofej pak získali výhrou nad třetími nasazenými Argentinci Federicem Delbonisem a Horaciem Zeballosem. Do turnaje zasáhl z pozice padesátého osmého hráče deblového žebříčku.[12] Následující týden si Belgičané odvezli titul ze Swiss Open Gstaad 2019, kde v závěrečném duelu porazili rakousko-slovenské turnajové jedničky Philippa Oswalda s Filipem Poláškem.[13] Ve třetím finále v rozmezí čtrnácti dnů jim na Generali Open Kitzbühel 2019 oplatili týden starou porážku stejní fináloví soupeři Oswald s Poláškem.[14] Třetí sezónní i kariérní tiumf pak přidali na zářijovém Zhuhai Championships 2019 v Ču-chaji. V boji o titul přehráli brazilsko-nizozemskou dvojici Marcelo Demoliner a Matwé Middelkoop po dvou zvládnutých tiebreacích.[15]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2023 French Open antuka Belgie Sander Gillé Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 1–6

Smíšená čtyřhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2022 French Open antuka Norsko Ulrikke Eikeriová Japonsko Ena Šibaharaová
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–7(5–7), 2–6
Finalista 2023 Wimbledon tráva Čína Sü I-fan Chorvatsko Mate Pavić
Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
4–6, 7–6(11–9), 3–6

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 12 (8–5)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (7–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 21. července 2019 Båstad, Švédsko antuka Belgie Sander Gillé Argentina Federico Delbonis
Argentina Horacio Zeballos
6–7(5–7), 7–5, [10–5]
Vítěz 2. 28. července 2019 Gstaad, Švýcarsko antuka Belgie Sander Gillé Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
6–4, 6–3
Finalista 1. 4. srpna 2019 Kitzbühel, Rakousko antuka Belgie Sander Gillé Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
4–6, 4–6
Vítěz 3. 29. září 2019 Ču-chaj, Čína tvrdý Belgie Sander Gillé Brazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–2), 7–6(7–4)
Vítěz 4. 1. listopadu 2020 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Austrálie Max Purcell
Austrálie Luke Saville
7–5, 6–3
Vítěz 5. 28. února 2021 Singapur, Singapur tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Austrálie Matthew Ebden
Austrálie John-Patrick Smith
6–2, 6–3
Finalista 2. 2. května 2021 Mnichov, Německo antuka Belgie Sander Gillé Nizozemsko Wesley Koolhof
Německo Kevin Krawietz
6–4, 4–6, [5–10]
Vítěz 6. leden 2023 Puné, Indie tvrdý Belgie Sander Gillé Indie Sriram Baladži
Indie Džívan Nedunčežijan
6–4, 6–4
Vítěz 7. duben 2023 Estoril, Portugalsko antuka Belgie Sander Gillé Srbsko Nikola Ćaćić
Srbsko Miomir Kecmanović
6–3, 6–4
Finalista 3. 10. června 2023 French Open, Paříž, Francie antuka Belgie Sander Gillé Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 1–6
Finalista 4. červenec 2023 Hamburk, Německo antuka Belgie Sander Gillé Německo Tim Pütz
Belgie Kevin Krawietz
6–7(4–7), 3–6
Finalista 5. leden 2024 Hongkong, Čína tvrdý Belgie Sander Gillé Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(3–7), 4–6
Vítěz 8. duben 2024 Monte-Carlo, Monako antuka Belgie Sander Gillé Brazílie Marcelo Melo
Německo Alexander Zverev
5–7, 6–3, [10–5]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (0 D; 14 Č)
Futures (2 D; 23 Č)

Dvouhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. srpen 2015 Middelkerke, Belgie tvrdý Belgie Julien Cagnina 4–6, 6–3, 7–6(7–2)
2. srpen 2016 Huy, Belgie antuka Belgie Romain Barbosa 6–4, 6–4

Čtyřhra (37 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. červenec 2013 Heist, Belgie antuka Belgie Cedric De Zutter Nizozemsko Bobbie De Goeijen
Nizozemsko Scott Griekspoor
7–5, 6–2
2. srpen 2013 Eupen, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Argentina Gustavo Gómez Buyatti
Francie Antoine Hoang
6–3, 6–3
3. srpen 2014 Koksijde, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Austrálie Jake Eames
Španělsko David Pérez Sanz
3–6, 6–3, [12–10]
4. červen 2015 Damme, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Francie Antoine Hoang
Lucembursko Ugo Nastasi
6–2, 6–3
5. červenec 2015 Duinbergen, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Belgie Julien Cagnina
Belgie Jonas Merckx
6–7(5–7), 6–4, [10–6]
6. srpen 2015 Koksijde, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Spojené království Evan Hoyt
Spojené království Toby Martin
6–2, 6–1
7. srpen 2015 Jupille-sur-Meuse, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Spojené království Evan Hoyt
Spojené království Toby Martin
6–1, 6–4
8. srpen 2015 Ostende, Belgie antuka Francie Antoine Hoang Nizozemsko Kevin Benning
Belgie Jonas Merckx
6–2, 7–5
9. září 2015 Middelkerke, Belgie antuka Portugalsko Gonçalo Oliveira Německo Timon Reichelt
Německo George von Massow
6–3, 3–6, [10–4]
10. říjen 2015 Oslo, Norsko tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–7(4–7), 7–6(7–5), [10–8]
11. listopad 2015 Oslo, Norsko tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
7–6(7–3), 6–1
12. leden 2016 Bressuire, Francie tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Francie Benjamin Bonzi
Francie Grégoire Jacq
7–6(7–1), 7–5
13. leden 2016 Veigy-Foncenex, Francie koberec (h) Belgie Sander Gillé Spojené království Scott Clayton
Spojené království Richard Gabb
6–7(4–7), 7–6(8–6), [10–7]
14. březen 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Sander Gillé Německo Tom Schönenberg
Německo Matthias Wunner
6–3, 7–6(7–2)
15. duben 2016 Buchara, Uzbekistán tvrdý Belgie Sander Gillé Rusko Jevgenij Jelistratov
Rusko Vitalij Kozjukov
6–4, 6–3
16. květen 2016 Čerkasy, Ukrajina antuka Belgie Sander Gillé Švýcarsko Antoine Bellier
Ukrajina Vladyslav Manafov
6–3, 4–6, [11–9]
17. červen 2016 Havré, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Austrálie Adam Taylor
Austrálie Jason Taylor
6–2, 6–4
18. červenec 2016 Nieuwpoort, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Belgie Stijn Meulemans
Belgie Laurens Verboven
6–2, 6–3
19. červenec 2016 Knokke, Belgie antuka Belgie Sander Gillé USA Hunter Johnson
USA Yates Johnson
6–4, 6–4
20. červenec 2016 Duinbergen, Belgie antuka Belgie Sander Gillé Belgie Michael Geerts
Belgie Jeroen Vanneste
6–7(4–7), 6–3, [10–4]
21. srpen 2016 Trnava, Slovensko antuka Belgie Sander Gillé Polsko Tomasz Bednarek
Česko Roman Jebavý
6–2, 7–5
22. leden 2017 Veigy-Foncenex, Francie koberec (h) Belgie Julien Dubail Nizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Tim van Terheijden
4–6, 6–4, [10–4]
23. květen 2017 Neapol, Itálie antuka Belgie Sander Gillé Nizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Boy Westerhof
6–4, 6–2
27. květen 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Belgie Sander Gillé Rumunsko Andrei Ștefan Apostol
Rumunsko Nicolae Frunză
7–6(7–5), 6–2
25. červen 2017 Lyon, Francoe antuka Belgie Sander Gillé Německo Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–7(2–7), 7–6(7–2), [14–12]
26. červen 2017 Blois, Francie antuka Belgie Sander Gillé Argentina Máximo González
Brazílie Fabrício Neis
3–6, 6–3, [10–7]
27. červenec 2017 Scheveningen, Nizozemsko antuka Belgie Sander Gillé Slovensko Jozef Kovalík
Řecko Stefanos Tsitsipas
6–2, 4–6, [12–10]
28. červenec 2017 Tampere, Finsko antuka Belgie Sander Gillé Mexiko Lucas Gómez
Argentina Juan Ignacio Londero
6–2, 6–7(5–7), [10–3]
29. leden 2018 Rennes, Francie tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Nizozemsko Sander Arends
Chorvatsko Antonio Šančić
6–3, 6–7(1–7), [10–7]
30. červenec 2018 Praha, Česko antuka Belgie Sander Gillé Brazílie Fernando Romboli
Španělsko David Vega Hernández
6–4, 6–2
31. srpen 2018 Liberec, Česko antuka Belgie Sander Gillé Slovensko Filip Polášek
Česko Patrik Rikl
6–3, 6–4
32. srpen 2018 Pullach, Německo antuka Belgie Sander Gillé Itálie Daniele Bracciali
Itálie Simone Bolelli
6–2, 6–2
33. říjen 2018 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Indie Purav Radža
Chorvatsko Antonio Šančić
3–6, 6–3, [10–3]
34. říjen 2018 Brest, Francie tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Indie Leander Paes
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
3–6, 6–4, [10–2]
35. listopad 2018 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h) Belgie Sander Gillé Monako Romain Arneodo
Francie Quentin Halys
6–3, 4–6, [10–2]
36. červen 2019 Bratislava, Slovensko antuka Belgie Sander Gillé Slovensko Lukáš Klein
Slovensko Alex Molčan
6–2, 7–5
37. září 2022 Cassis, Francie tvrdý Belgie Michael Geerts Monako Romain Arneodo
Francie Albano Olivetti
6–4, 7–6(8–6)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joran Vliegen na anglické Wikipedii.

  1. a b ATP Profile: Joran Vliegen / Bio [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g Joran Vliegen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  3. a b c d Joran Vliegen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  4. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Roland Garros Redemption! Dodig/Krajicek Triumph In Paris. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-10. (anglicky) 
  6. Team USA Sweeps Belgium to Reach First World Group Semifinal Since 2012 [online]. Tennis Now [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  7. Daviscupteam omzeilt Braziliaanse klip en plaatst zich voor finaleweek [online]. sporza.be, 2019-02-02 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  8. Joran Vliegen na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  9. ATP Profile: Joran Vliegen / Rankings History [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Profile: Joran Vliegen / Player Activity / Doubles [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Wimbledon 2019: Evan Hoyt's dream ends in quarter-finals. BBC [online]. 2019-07-11 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Vliegen/Gille Lift Maiden ATP Tour Trophy In Båstad [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Vliegen/Gille Can't Be Beaten In Gstaad, Win Second Title In A Row [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-28 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Oswald/Polasek Turn The Tables To Lift Kitzbühel Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-03 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Vliegen/Gille Pick Up Hat Trick Of 2019 Doubles Titles [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-29 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]