Johannes Janda
| Johannes Janda | |
|---|---|
 Johannes Janda | |
| Narození | 3. ledna 1827 Darkovičky  Prusko |
| Úmrtí | 14. listopadu 1875 (ve věku 48 let) Berlín  Německá říše |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johannes Janda (3. ledna 1827 Darkovičky[1] – 14. listopadu 1875, Berlín) byl slezsko-německý sochař a řezbář klasicismu a historismu. Jedním z jeho děl je i nový náhrobek Arnošta z Pardubic v Kladsku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Patnáctiletého Jandu podporoval v jeho zájmu o dřevořezbu, dbal o jeho všeobecné i jazykové vzdělání a sám vyučoval kreslení tehdejší majitel hlučínského panství MUDr. Viktor Wichura, a později také majitel hlučínského zámku, baron Salomon Mayer Rothschild. V roce 1845 se Janda odstěhoval do Vratislavi ke studiu na umělecké škole a dále se vzdělával. Dále studoval na Umělecké akademii v Drážďanech. Janda se uchytil v ateliéru slavného berlínského sochaře Christiana Raucha, od roku 1864 měl v Berlíně vlastní uměleckou dílnu. V roce 1867 získal už jako renomovaný umělec státní stipendium na studijní cestu do Itálie.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Za pobytu v Římě modeloval podobizny papeže Pia IX. Jedna z byst tohoto papeže pak ozdobila prostory Říšského sněmu v Berlíně. Jandova samostatná tvorba v Prusku a ve Slezsku spadá do let 1852–1875:
- sochy světců v kostele sv. Michaela Archanděla v Berlíně (1856)
- zinková socha sv. Jenovéfy se srnkou, Rudy/Polsko (1869)
- bronzová socha sv. Huberta s jelenem (1864), v loveckém zámku Promnice u Pštiny (dnes Polsko)
- Náhrobek prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku (dnes rovněž Polsko) (1870)
- Růžencová madona se sv. Dominikem pro kostel sv. Pavla v Berlíně-Moabitu
- figurální výzdoba domu rodiny Eckardsteinovy v Berlíně
- socha Germánie (čtyři odlitky v městech Wittmund, Oberhausen, Bünde a Eschwede)
- mariánský sloup v Szombierkach u Bytomi/Polsko
- Díla, která Janda věnoval Hlučínu a Darkovičkám:
- Reliéf Růžencová slavnost pro někdejší farní kostel v Hlučíně.
- Socha Panny Marie Neposkvrněného početí – na návsi u školy v Hlučíně-Darkovičkách, vysvětil ji hlučínský děkan Richter 16. srpna 1863 za přítomnosti autora a lidu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náhrobek Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Biografický Slovník Slezska a severní Moravy, sešit 3, Opava-Ostrava 1995, s. 57–58.
- Popularna Encyklopedia Ziemi Kłodzkiej, pod red. J. Laski i M. Kowalcze, t. 1, KTO, Kłodzko 2009.
- Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen Schlesien. München·Berlin 2005. ISBN 3-422-03109-X, S. 456
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Janda na Wikimedia Commons
