Přeskočit na obsah

Johann von Wessenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ministerský předseda Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 21. listopadu 1848
PředchůdceAnton von Doblhoff-Dier
NástupceFelix Schwarzenberg
5. ministr zahraničních věcí
Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 21. listopadu 1848
PředchůdceKarl Ludwig Ficquelmont
NástupceFelix Schwarzenberg

Narození28. listopadu 1773
Drážďany
Saské kurfiřtství
Úmrtí1. srpna 1858
Freiburg im Breisgau
Bádenské velkovévodství
PříbuzníIgnaz Heinrich von Wessenberg (sourozenec)
Philipp von Boos-Waldeck (vnuk)
CommonsJohann von Wessenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Johann Philipp von Wessenberg-Ampringen (28. listopadu 1773 Drážďany1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau) byl rakouský státník a diplomat, během revolučního roku 1848 ministerský předseda Rakouského císařství a ministr zahraničních věcí Rakouského císařství

Wessenberg-Ampringen byl roku 1808 vyslancem v Berlíně, roku 1811 v Mnichově a 1830–1831 v Haagu.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do aktivního politického dění. V roce 1848 vyvrcholila jeho kariéra. Od 18. července 1848 do 21. listopadu 1848 byl ministerským předsedou Rakouského císařství (vláda Johanna von Wessenberga) a zároveň ministrem zahraničních věcí Rakouského císařství.[1] Jeho jmenování mělo stabilizovat umírněné výsledky revoluce. Šlo o řádný kabinet po několikaměsíčním provizoriu. Sám Wessenberg v ní reprezentoval tváře bývalého vládního systému, ale v kabinetu zasedli i někteří populární liberální politici.[2] Po říjnovém povstání ve Vídni Wessenberg 19. října v Olomouci inicioval vydání druhého císařského manifestu, ve kterém se zaručovalo pokračování ústavního reforem.[3] V listopadu 1848, když již byla vídeňská revolta potlačena a posilovaly konzervativní proudy v rakouské politice, odešel z vládní funkce. Historik Otto Urban uvádí, že s Wessenbergem se již v nové konstelaci nepočítalo. Výslovně k jeho odvolání nedošlo, ale Alfred Windischgrätz pro post předsedy vlády vybral Felixe Schwarzenberga.[4]

Ve volbách roku 1848 byl rovněž zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Neubau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministr zahraničí.[5][6]

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584. 
  2. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61. 
  3. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 66. 
  4. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 67. 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]