Jindřich z Thurnu
| Jindřich Matyáš z Thurnu | |
|---|---|
| Narození | 1628 |
| Úmrtí | 19. srpna 1656 (ve věku 27–28 let) Riga |
| Choť | Johana Markéta Bádenská |
| Rodiče | František Bernard z Thurnu |
| Vojenská kariéra | |
Jindřich Matyáš z Thurnu nebo častěji jen Jindřich Thurn (švédsky Henrik, německy Heinrich von Thurn, 1628 – 19. srpna 1656 u Rigy) byl švédský generálmajor, královský rada, guvernér v Rize a Reveli.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ a rodina
[editovat | editovat zdroj]Jindřich z Thurnu se narodil jako syn švédského generálmajora Františka Bernarda z Thurnu a Pernau (1592–1628) a jeho manželky Magdaleny hraběnky z Hardeku († po roce 1646). Měl mladšího bratra Kristiána, který zemřel jako šestnáctiletý.
Jindřich pocházel ze švédsko-baltského rodu hrabat z Thurnu, Valsassiny a Pernau, kterou založil jeho děd, český protestantský válečník Jindřich Matyáš z Thurnu (1567–1640).
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Jindřich se byl dvakrát ženatý. V prvním manželství s Annou Markétou Haugvicovou z Biskupic[1] a v roce 1648 se oženil podruhé v Ueckermünde s Johanou (1623–1661), vdovou po švédském polním maršálovi Johanu Banérovi (1596–1641) a dcerou bádenského markraběte Bedřicha V. (1863–1659) a jeho ženy Barbory Žofie Braniborské (1593–1627). Ze žádného z jeho manželství nejsou známy žádné děti, a tak po Jindřichově smrti vymřela i baltská linie hrabat z Pernau.[2]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jindřich byl hrabě z Thurnu, Valsassiny a Pernova (které jeho otec získal v roce 1627), svobodný pán z Kreutzbergu, dědic panství Wellisch, Wisternitz, Göttingen, Loosdorf a Venngarn (který v roce 1653 prodal Magnusovi Gabrielu z la Gardie za 50 000 říšských tolarů).
Jindřich z Thurnu sloužil v armádě v době třicetileté války a v roce 1646 byl velitelem roty u pluku vévody ze Sönderborgu. Na konci války zastával hodnost plukovníka.
V roce 1649 se stal guvernérem Rigy, stejně jako okresů Wenden a Pernau v Livonsku. V roce 1651 byl povýšen na generálmajora. V roce 1653 se stal guvernérem Estonského vévodství a v říjnu také členem švédské říšské rady.
Během ruské invaze do Livonska v roce 1656 byl vrchním velitelem švédských vojsk. Jeho síly nestačily však na přesilu a musel se stáhnout do Rigy, kde padl v bitvě za městskými hradbami. Následně byl posmrtně sťat. Jeho uříznutá hlava byla 25. dubna poslána jeho vdově v krabici vystlané červeným taftem. Poté Švédové koupili jeho tělo a byl pohřben v městském kostele v Rize.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich von Thurn na německé Wikipedii.
- ↑ Grafen von Thurn und Valsassina na genealogy.euweb.cz (česky).
- ↑ Gabriel Anrep: Svenska adelns ättartaflor, Band 4, Stockholm 1864, S. 375–376 (schwedisch).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Heinrich von Thurn. In: Theodor Westrin, Ruben Gustafsson Berg, Eugen Fahlstedt (Hrsg.): Nordisk familjebok konversationslexikon och realencyklopedi. 2. Auflage. Band 28: Syrten-vikarna–Tidsbestämning. Nordisk familjeboks förlag, Stockholm 1919, Sp. 1217 (švédsky, runeberg.org).
- Heinrich von Thurn. In: Herman Hofberg, Frithiof Heurlin, Viktor Millqvist, Olof Rubenson (Hrsg.): Svenskt biografiskt handlexikon. 2. Auflage. Band 2: L–Z, samt Supplement. Albert Bonniers Verlag, Stockholm 1906, S. 617 (švédsky, runeberg.org).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich z Thurnu v Deutsche Biographie
- Grevliga ätten von Thurn nr 5 † na adelsvapen.com (švédsky = Gustaf Elgenstierna: Den introducerade svenska adelns ättartavlor. 1925–1936).
