Jindřich IV. z Hradce
| Jindřich IV. z Hradce | |
|---|---|
 Jindřich IV. z Hradce - freska z kaple Panny Marie na jindřichohradeckém zámku | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1503 – 1507 | |
| Panovník | Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce | Jan Jenec z Janovic |
| Nástupce | Zdeněk Lev z Rožmitálu |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1484? – 1503 | |
| Panovník | Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce | Jan Tovačovský z Cimburka |
| Nástupce | Jan II. ze Šelmberka |
| Hejtman Bechyňského kraje | |
| Narození | 13. dubna 1442 |
| Úmrtí | 17. ledna 1507 (ve věku 64 let) Jindřichův Hradec |
| Národnost | Čech |
| Choť | 1. Alžběta (Eliška) ze Šternberka 2. Anežka Tovačovská z Cimburka 3. Magdalena z Gleichenu 4. Anna Kateřina z Minstrberka |
| Rodiče | Jan IV. z Hradce Kateřina ze Šternberka |
| Děti | Adam I. z Hradce Anna, provdaná z Kunštátu, poté ze Šternberka a nakonec z Rožmberka |
| Příbuzní | Jáchym z Hradce, Zachariáš z Hradce a Eliška z Hradce[1] (vnoučata) |
| Sídlo | Jindřichův Hradec |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich IV. z Hradce (13. dubna 1442 – 17. ledna 1507) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za Vladislava Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem Jana IV. z Hradce, zvaného Telecký, a Kateřiny ze Šternberka, dcery Jaroslava ze Šternberka a Veselí. Protože v roce 1453 Oldřich z jindřichohradecké větve rodu zemřel bez potomků a také Jan Telecký již byl po smrti, zdědili veškeré majetky pánů z Hradce Jindřich a jeho bratr Heřman (král Ladislav Pohrobek se zřekl práva odúmrti). Poručníkem nezletilých bratrů byl Arnošt z Leskovce; po jeho smrti došlo ke sporům s jeho dědici, které musel rozhodnout král Jiří z Poděbrad. Novým poručníkem se stal jejich strýc Zdeněk ze Šternberka, který prý (dle Jana z Rabštejna) více dbal svého obohacení než prospěchu sirotků.[2]
Jindřich se ujal správy rodového majetku po smrti bratra a dosažení zletilosti. Jeho politické postoje pravděpodobně ovlivňoval i poté Zdeněk ze Šternberka, s jehož dcerou Eliškou, tedy svou sestřenicí, se oženil. Jindřich patřil k zakládajícím členům zelenohorské jednoty, která se postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 došlo právě na jeho Hradci k jednání obou znesvářených stran, dohody však nebylo dosaženo. V průběhu následných bojů pak byl Jindřichův Hradec obležen vojskem vedeným Jindřichem Minsterberským a Janem z Rožmberka, ale město se ubránilo.[3]
Spolu s ostatními katolickými pány jednoty podporoval Jindřich Matyáše Korvína a poté, co Matyáše jednotníci zvolili roku 1469 v Olomouci za českého (vzdoro)krále, byl Jindřich odměněn funkcí nejvyššího komorníka. Matyášovi zůstal věrný i po smrti Jiřího z Poděbrad a po nástupu Vladislava Jagellonského, teprve po roce 1479 se dal do služeb krále Vladislava. Působil jako hejtman kraje Bechyňského a Vltavského. Na Vladislavově dvoře dosáhl vysokých hodností, v roce 1484 byl jmenován nejvyšším komorníkem, v roce 1503 se stal nejvyšším purkrabím. Když po Matyášově smrti získal Vladislav i Uhry a sídlil v Budíně, byl Jindřich z Hradce jedním ze čtyř správců českého království.[3] Věnoval se také přestavbě a rozšíření svého sídla v Jindřichově Hradci. V roce 1483 povýšil král Vladislav znak města o svůj monogram „W“ s korunkou, přestože šlo o poddanské město. O život přišel Jindřich nešťastnou náhodou na honu, když se při převrácení saní probodl oštěpem.[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jindřich IV. z Hradce byl čtyřikrát ženatý. Po smrti Elišky ze Šternberka se oženil s Anežkou Tovačovskou z Cimburka a potom s Magdalenou z Gleichenu, obě však brzy zemřely a nedaly mu potomka. Jeho poslední manželkou se stala Anna z Minsterberka, dcera Hynka z Poděbrad. S ní měl dvě děti:
- 1. Adam I. z Hradce (14. květen 1494 – 15. červen 1531 Praha)[1] – nejvyšší kancléř Českého království
- ∞ (1515) Anna z Rožmitálu (1500 – 12. 12. 1563)
- 2. Anna (asi 1497 – po 5. 10. 1570)
- 1. ∞ (1513) Hynek Boček z Kunštátu († 1518)
- 2. ∞ (1520) Ladislav ze Šternberka († 18. 11. 1521)
- 3. ∞ (26. 11. 1522) Jindřich VII. z Rožmberka (15. 1. 1496 – 15. 8. 1526)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 4, Vysočina táborská. 3., nezm. vyd.. vyd. Praha: Argo, 1995. 376 s. ISBN 80-85794-30-6. S. 41.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 83–85.
- ↑ Jindřichohradecká vrchnost III: Páni z Hradce. hradeczije.cz [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CORI, Johann Nepomuk. Jindřich IV. z Hradce, nástin životopisný. Jindřichův Hradec : František Tischer, 1894.
