Jižní Bug
| Jižní Bug | |
|---|---|
 soutok s řekou Ploska | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 806 km |
| Plocha povodí | 63700 km² |
| Průměrný průtok | 350 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| v Podolské vysočině poblíž města Chmelnyckyj 49°37′52,68″ s. š., 26°25′44,04″ v. d. 350 m n. m. | |
| Ústí | |
| Dněperský liman 46°59′11,76″ s. š., 31°58′46,56″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Ukrajina (Chmelnycká, Vinnycká, Kirovohradská, Mykolajivská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Povodí Jižního Bugu (Ukrajina - oblasti, kterými protéká Čerkaská, Oděská oblast) | |
 Mapa s vyznačením řeky Jižní Bug | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jižní Bug (ukrajinsky Південний Буг, Pivdennyj Buh, rusky Южный Буг, Južnyj Bug, starořecky Hypanis) je řeka protékající jihozápadní a jižní Ukrajinou (Chmelnycká, Vinnycká, Kirovohradská a Mykolajivská oblast). Je 806 km dlouhá. Povodí má rozlohu 63 700 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v mokřadech na Podolské vysočině asi 85 km západně od města Chmelnyckyj. Na horním toku teče bažinatou krajinou mezi nízkými břehy. Na středním toku tvoří hluboké údolí, v němž vytváří četné peřeje především na úseku mezi Pervomajskem a vesnicí Aleksandrovka. Nejznámější se nazývají Migejské a Bogdanovské. Poté vtéká do Černomořské nížiny. Ústí do Dněperského limanu Černého moře u města Mykolajiv.
Vodní stav
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. K nejvyššímu pravidelnému vzestupu hladiny dochází od konce února do začátku května, k poklesu naopak od června do února. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 132 km od ústí činí 82 m³/s, maximální dosahuje 5320 m³/s, minimální klesá k 2,6 m³/s. Zamrzlá je téměř pravidelně v období od listopadu do února, načež rozmrzá v polovině března. Mineralizace vody dosahuje 0,9 g/l.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- zprava – Vovk, Zhar, Riv, Silnycja, Dochna, Savranka, Kodyma, Bakšala, Čyčyklija
- zleva – Bužok, Ikva, Snyvoda, Desna, Sob, Udyč, Synycja, Syňucha, Velká Korabelna, Mertvovid, Hnylyj Elanec, Inhul
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se na zavlažování. V ústí je rozvinutý rybářský průmysl, který zpracovává candáty, štiky, hlaváče, a plotice Heckelovy. Na řece leží města Chmelnyckyj, Chmilnyk, Vinnycja, Hajvoron, Pervomajsk, Voznesensk a v ústí Mykolajiv. Vodní doprava je rozvinutá nad a pod Vinnycjí a od Voznesensku. Na řece byly vybudovány vodní elektrárny.
Inspirace v českém umění
[editovat | editovat zdroj]- Na řece Bugu se odehrává část příběhu Jana Kostky, hrdiny románu Vladislava Vančury Tři řeky.[1]
- Kolaborantský žurnalista Antonín J. Kožíšek věnoval část své reportážní knihy Moře bídy popisu situace v okolí Bugu v roce 1941.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VANČURA, Vladislav. Tři řeky. Praha: Melantrich, 1936. Dostupné online. Kapitola 9., s. 274–331.
- ↑ KOŽÍŠEK, Antonín J. Moře bídy. Praha: Orbis, 1942. Dostupné online. Kapitola Ukrajinská noc, s. 133–164. Dostupné online po registraci.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Южный Буг“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Bug na Wikimedia Commons
