Jiří Nigrin
| Jiří Nigrin | |
|---|---|
| Úmrtí | 1606 |
| Povolání | tiskař |
| Ocenění | 1590 povýšen do šlechtického stavu |
| Choť | 1. Magdaléna vdova Jičínská 2. Alžběta Melcarová, vdova Adamová z Veleslavína |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Nigrin z Nigropontu, také Jiří Černý z Černého Mostu, zvaný Černoch, od roku 1590 s přídomkem z Nigropontu, latinsky Georgius Nigrinus , německy Georg Schwarcz von Schwarczpruck (kolem 1540? Praha? –1606 Praha) byl významný pražský tiskař a nakladatel doby renesance.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Jiří Nigrin pocházel z jihočeské měšťanské rodiny Černých. Jeho otcem byl Jakub Černý z Lomnice nad Lužnicí, který se před rokem 1540 přestěhoval do Prahy, někdy kolem tohoto roku se mu narodil syn Jiří, podle Jana Jirečka již v Praze a zde se vyučil tiskařem u Jana Kozla. [2]
Jako tiskař a nakladatel byl aktivní v letech 1571–1606. Nejdříve tiskl v tiskárně dědiců Jana Jičínského staršího v Praze. Byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil se vdovou po majiteli tiskárny, Magdalénou Jičínskou. Podruhé se oženil s Alžbětou, rozenou Melcarovou z Breitenberku (zemřela 1615), vdovou po tiskaři Danielu Adamovi z Veleslavína, s níž vyženil nevlastního syna Samuela Adama. Oběma sňatky se mu podařilo spojit podniky z dvojího dědictví. Z druhého manželství se narodili dva synové, ale otce nepřežili: Nikodém zemřel roku 1593 a Tobiáš Felix roku 1598. Tiskárna přešla na vdovu Alžbětu, která se v roce 1609 vdala potřetí, a to za Jonatu Bohutského z Hranic.[3] Bohutský i přes dědické spory se Samuelem Adamem z Veleslavína tiskárnu vedl až do roku 1620, v roce 1628 uprchl jako protestant i s rodinou do exilu. V 19. století se k jeho řemeslu vrátil manžel Nigrinovy vzdálené praneteře Jaroslav Spousta.[zdroj?]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Za svou kariéru vydal přes 600 tisků. Jako jeden z prvních dokázal spojit tisk z výšky (dřevořez) s mědirytem.
- Vynikaly typograficky kvalitní jednolisty. Nebyly to jen noviny, ale také tisky humanistů.
- Jeho sazeči ovládali sazbu českou, latinskou, německou, italskou, řeckou, španělskou a dokonce i hebrejské texty.
- Spolupracoval s významným rytcem Janem Willenbergem.
- Tiskl skladby s notovou osnovou renesančního skladatele Jacoba Galla.
- Vydal většinu děl Jana Grylla z Gryllova a Šimona Lomnického z Budče, se kterým se seznámil díky svým příbuzným v Lomnici.
- Vydával vědecké spisy Tadeáše Hájka
- Tiskl spisy humanistů Prokopa Lupáče, básně Tomáše Mitise a texty Davida Crinita.
- Dále tiskl právnické spisy, např. Summu Pavla Kristiana z Koldína
- Vydával tisky císařského dvora Rudolfa II. v Praze a španělského královského dvora v Madridu, za což byl povýšen do šlechtického stavu.
- Kromě toho vydával tisky nižší kvality, učebnice, kuchařku, zábavné knihy i náboženské traktáty.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Nigrin na anglické Wikipedii.
- ↑ KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Pražské španělské tisky 16. století z dílny pražského tiskaře Jiřího Nigrina. Praha: [s.n.], 1990. S. 209–218.
- ↑ Jana Jirečka (1876) cituje Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce (editor Vladimír Forst). Sv. 3/I. Praha 1992, heslo Nigrin, s. 536-537
- ↑ VOIT Petr, Encyklopedie knihy on line
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOIT, Petr, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.
- CHYBA, Karel. Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Praha: Památník národního písemnictví, 1981–1982. 563 s. S. 71–72.
- KUNA, František. Dějiny města Lomnice nad Lužnicí a okolí
- OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 536–537.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 53–54.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Tiskař Nigrin na pribramska.cz na web.archive.org
- Černý z Nigropontu[nedostupný zdroj] v Knihovně Národního muzea
- Typografie
Černý ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
