Jiří Žáček
Ing. Jiří Žáček | |
---|---|
Jiří Žáček v roce 2011 na veletrhu v Havlíčkově Brodě | |
Narození | 6. listopadu 1945 (78 let) Chomutov Československo |
Pseudonym | Alexandra Malá Tomáš Fuk |
Povolání | překladatel, básník, spisovatel a sběratel |
Témata | literatura, literatura pro děti a mládež, překlad, aforismus a sběratelství |
Ocenění | zasloužilý umělec (1987) medaile Za zásluhy 1. stupeň (2015) |
Manžel(ka) | Eva Žáčková |
Děti | Jakub Žáček, Markéta Žáčková |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Žáček (* 6. listopadu 1945 Chomutov) je český spisovatel, překladatel, básník, autor učebnic,[1] sběratel a tvůrce aforismů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 6. listopadu 1945 v Chomutově. Dětství prožil v Kadani-Prunéřově a v jihočeských Strakonicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni (1959–1963) a stavební fakultu ČVUT v Praze (1963–1970). Po tříleté praxi na vodohospodářské správě v Benešově u Prahy se začal věnovat literatuře. Do roku 1991 pracoval jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel, necelý půlrok v nakladatelství Carmen, v letech 1992–1994 v časopise Vlasta. Od té doby je spisovatelem na volné noze. V roce 2011 dostal v Bratislavě za své básnické dílo Cenu Jána Smreka a zařadil se tak k laureátům této prestižní slovenské ceny, jakými byli a jsou např. Tomas Tranströmer, Ludvík Kundera, Gennadij Ajgi, Reiner Kunze, Friederike Mayröckerová nebo Mateja Matevski. Žije v Praze, je ženatý, má dvě děti (mezi nimi i syna Jakuba), vnuka a dvě vnučky.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1987: Zasloužilý umělec
- 2011: Cena Jána Smreka
- 2015: Medaile Za zásluhy
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho básně někdy mají velmi blízko k aforismům, vyznačují se lehkostí a smyslem pro humor a parodii.
- Ráno modřejší večera, 1970
- Napjatá struna, 1973
- Anonymní múza, 1976
- Mezi řečí, 1978 – tuto sbírku lze chápat jako pokus o uchopení světa
- Okurková sezóna, 1982
- Tři roky prázdnin, 1982
- Rýmy pro kočku, 1984
- Text-appeal, 1986
- Papírové růže, 1987
- Rýmy pro kočku a pod psa, 1987
- Hurá zpátky do Evropy, 1994
- Maličkosti, 1997
- České moře, 1999
- Vy mně taky!, 1999
- Idioti mají přednost, 2001
- 99 dědečků a 1 babička, 2001 – limeriky
- Zákony schválnosti, 2003
- Hovory s mým horším já ; Hovory s mým lepším já, 2003
- Kapesní básně, 2004
- Obejmi mě, 2004
- Můj přítel yeti, 2005
- Kdo se směje naposled, 2008
- Třetí poločas, 2009
- Papírové růže, 2009
- Červené paraplíčko, 2010 – sonety
- Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk!, 2012 – verše inspirované ilustracemi Josefa Lady
- Šansony & spol., 2015 spolu s albem zhudebněných šansonů Motýl něhy uletí Renaty Drössler
Drama
[editovat | editovat zdroj]- Ptákoviny podle Aristofana, 1989
Pro děti
[editovat | editovat zdroj]- Aprílová škola, 1978
- Ahoj moře, 1980
- Kdo si se mnou bude hrát, 1981
- Dobrý den, Praho, 1981
- Počítání oveček, 1995
- Abeceda, 1998
- Nemalujte čerta na zeď, 2001
- Hádanky a luštěniny, 2004
- 2 × 2 je někdy 5, 2004
- Kočkování, 2005
- Kdo nevěří, ať tam běží, 2009
- Krysáci, 2010
- Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky, 2011
- Čarodějné pohádky pro malé kouzelníky, 2013
- Chytré pohádky pro malé rozumbrady, 2014
- Encyklopedie pro děti 21. století, 2015
- Tati kup mi slona, 2017
- Kdopak by se čertu bal, 2021 v spolupráce Jiřího Myška
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]- Motýl něhy uletí, 2015 – studiové album šansonů, které na texty Jiřího Žáčka nazpívala šansoniérka Renata Drössler
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Učebnice tištěné i v Braillově písmu. www.specialni-pedagogika.cz [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-17.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 719–721.
- Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 462–465.
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1141.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 768.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 820.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 579.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Žáček na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří Žáček ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Žáček
- Oficiální stránky
- Jiří Žáček ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Rozhovor s Jiřím Žáčkem
- Čeští spisovatelé
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Čeští překladatelé
- Čeští básníci
- Českoslovenští zasloužilí umělci
- Aforisté
- Básníci tvořící česky
- Čeští překladatelé ze slovenštiny
- Překladatelé ze srbochorvatštiny
- Čeští překladatelé z ruštiny
- Překladatelé do češtiny
- Spisovatelé píšící česky
- Českojazyční textaři
- Nositelé medaile Za zásluhy (Česko)
- Narození v Chomutově
- Narození v roce 1945
- Narození 6. listopadu
- Čestní občané Prahy 4
- Spisovatelé z Prahy