Jevgenij Světlanov
| Jevgenij Světlanov | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 6. září 1928 Moskva |
| Úmrtí | 3. května 2002 (ve věku 73 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent a klavírista |
| Nástroje | klavír |
| Členem skupiny | Svaz skladatelů SSSR |
| Ocenění | národní umělec SSSR (1968) Státní cena RSFSR Glinky (1975) Leninův řád (1978) zasloužilý umělec RSFSR Řád čestné legie … více na Wikidatech |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevgenij Fjodorovič Světlanov (rusky Евгéний Фёдорович Светлáнов, 6. září 1928 Moskva – 3. května 2002 Moskva), byl ruský dirigent, hudební skladatel a klavírista.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval dirigování na Moskevské státní konzervatoři. Od roku 1955 dirigoval ve Velkém divadle, v roce 1962 byl jmenován jeho šéfdirigentem. Od roku 1965 byl šéfdirigentem Státního symfonického orchestru Sovětského svazu, přičemž v této funkci působil až do roku 2000 a stal se tak jeho nejdéle sloužícím šéfdirigentem. V roce 1979 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem Londýnského symfonického orchestru. Byl také dirigentem haagského orchestru Residentie Orkest (1992–2000) a Symfonického orchestru Švédského rozhlasu (1997–1999).
V roce 2000 ministr kultury Michail Švydkoj Světlanova kontroverzně odvolal z jeho postu u Ruského státního symfonického orchestru. Důvodem mělo být, že Světlanov trávil příliš mnoho času dirigováním v zahraničí a zanedbával tím činnost v Moskvě. Po jeho smrti byl orchestr přejmenován a nese na Světlanovovu počest jeho jméno.
Dále se po Světlanovovi jmenuje dirigentská soutěž ve Francii.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Světlanov vynikl interpretacemi ruské hudby, od Michaila Ivanoviče Glinky až po současnost, se zvláštní pozorností věnovanou dílům Nikolaje Jakovleviče Mjaskovského. Jako jeden z mála ruských dirigentů nastudoval celé symfonické dílo Gustava Mahlera.
Jeho vlastní skladby zahrnují smyčcový kvartet (1948), symfonickou báseň Daugava (1952), Sibiřskou fantazii pro orchestr, op. 9 (1953), orchestrální rapsodii Obrázky ze Španělska (1954), Symfonii (1956), Slavnostní poemu (1966),[2] Ruské variace pro harfu a orchestr (1975), klavírní koncert c moll (1976) a Poemu pro housle a orchestr Na památku Davida Oistracha (1975).[3]
Světlanov byl také schopný klavírista, mezi jeho nahrávkami je i album s klavírní tvorbou Nikolaje Medtnera.
Nakladatelství Warner Music France vydalo komplet Světlanovových nahrávek na více než 35 CD, z nichž 16 obsahuje kompletní symfonické dílo Mjaskovského.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yevgeny Svetlanov na anglické Wikipedii.
- ↑ Во Франции названы имена лауреатов конкурса дирижеров им. Светланова. Известия [online]. 2010-05-13 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Světlanovova Slavnostní poema na YouTube
- ↑ VAN RIJEN, Onno. Yevgeny Svetlanov: Internet Edition [online]. Onno van Rijen's Shostakovich & Other Soviet Composers Page, 2007-11-18 [cit. 2018-04-20]. Archivováno službou Webarchiv z http://home.wanadoo.nl/ovar/svetlan.htm 15. 5. 2014 pořízeném z originálu.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevgenij Světlanov na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis: první, druhá část
- Jevgenij Světlanov v Internet Movie Database (anglicky)
