Jan Malypetr

Jan Malypetr
Jan Malypetr
9. předseda vlády Československa
	Ve funkci:; 29. října 1932 – 5. listopadu 1935
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předchůdce	František Udržal
Nástupce	Milan Hodža
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění
	Ve funkci:; 6. listopadu 1935 – 21. března 1939
Předchůdce	Bohumír Bradáč
Nástupce	parlament rozpuštěn; Josef David ; Milan Uhde
	Ve funkci:; 17. prosince 1925 – 29. října 1932
Předchůdce	František Tomášek
Nástupce	František Staněk
Ministr vnitra ČSR
	Ve funkci:; 7. října 1922 – 9. prosince 1925
Předseda vlády	Antonín Švehla
Předchůdce	Jan Černý
Nástupce	František Nosek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
	Ve funkci:; 26. května 1920 – 21. března 1939
Poslanec Revolučního Národního shromáždění
	Ve funkci:; 14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana; Strana národní jednoty; Národní souručenství
Narození	21. prosince 1873; Klobuky; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. září 1947 (ve věku 73 let); Slaný; Československo
Místo pohřbení	hřbitov Klobuky
Národnost	česká
Příbuzní	Jiří Stránský (vnuk); Antonie Formanová (prapravnouče); Jan Malýpetr (strýc); Karel Stránský (zeť)
Commons	Jan Malypetr
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky^[4]^[5] – 27. září 1947, Slaný^[6]) byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.^[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.^[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků – vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo, tzv. „žebračenky“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce.

Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).

Liga proti bolševismu

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Galerie

Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
Dům Jana Malypetra v Klobukách

Odkazy

Reference

↑ Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.
↑ Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.
↑ Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky
↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.
↑ Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.
↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malypetr na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malypetr

[1] Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.

[2] Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.

[345819b3b0d9c9c5280e4dcc3d1979f4b7824f3c-3] Dostupné online.

[matrika-4] Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky

[NS1-5] Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.

[6] Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online.

[7] Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.

[8] PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Premiéři Československa

První republika (1918–1938)	Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938)

Druhá republika (1938–1939)	Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)

Třetí republika (1945–1948)	Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)

Komunistický režim (1948–1989)	Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)

ČSFR (1990–1992)	Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)

První vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 29. října 1932	Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹

¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu.

Druhá vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 14. února 1934, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 14. února 1934	Josef Černý (vnitro, RSZML) • Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (průmysl, obchod a živnosti, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Ludwig Czech (veřejné práce, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník)

Třetí vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 4. června 1935, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 4. června 1935	Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchová, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník)

Ministři zásobování lidu Československa

Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933)	Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr

Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967)	Václav Majer • Ludmila Jankovcová • Jindřich Uher • Josef Krosnář • Vratislav Krutina