Jan Kučera (právník)

Jan Kučera
Jan Kučera
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1868 – 1874
Ve funkci: 1878 – 1883
Ve funkci: 1889 – 1895
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1879 – 1880
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (do r. 1874 staročeši) (od r. 1874 mladočeši)
Narození	1. února 1838 Poděbrady Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. ledna 1895 (ve věku 56 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Děti	Jaromír Kučera
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univ.
Profese	právník, advokát a politik
Commons	Jan Kučera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kučera (1. února 1838 Poděbrady – 17. ledna 1895 Praha) byl rakouský a český právník a politik, ve 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a poslanec Říšské rady.

Život

Jan Kučera pocházel z rodiny učitele z Poděbrad. Studoval na gymnáziu v Plzni a Akademickém gymnáziu v Praze a pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde v červenci 1861 získal titul doktora práv. Nastoupil do advokátní kanceláře k Václavu Bělskému. Od roku 1869 působil ve vlastní advokátní kanceláři v Praze. Byl aktivní ve veřejném životě. V roce 1862 zakládal spolu s Rudolfem Thurn-Taxisem pěvecký spolek Hlahol. Podílel se také na vzniku spolku Umělecká beseda. Do svého čela ho zvolila Národní jednota severočeská, zasedal také ve výboru pro zřízení Národního divadla v Praze. V letech 1864–1866 vedl profesní sdružení Právnická jednota a v letech 1864–1868 byl členem redakce odborného časopisu Právník.

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v červnu 1868 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Písek – Vodňany). V této době vrcholící české opozice jako advokát zastupoval pořadatele táboru lidu pod Řípem. Patřil taky mezi 81 českých politiků, kteří v srpnu 1868 podepsali státoprávní deklaraci českých poslanců coby nejucelenější programový manifest české opozice proti centralistickému ústavnímu vývoji Rakouska-Uherska.

Mandát na sněmu obhájil, opět za svůj obvod, i ve volbách do Českého zemského sněmu roku 1870 a volbách roku 1872. V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence křeslo nepřebral a byl zbaven mandátu. Uspěl ale vzápětí v doplňovacích volbách roku 1873. V doplňovacích volbách roku 1874 kandidoval za nově utvořenou Národní stranu svobodomyslnou (mladočeskou). Ve volebním klání prohrál a místo něj na sněm usedl Václav Kotalík. Do sněmu se za mladočechy vrátil ve volbách roku 1878, nyní za kurii venkovských obcí (obvod Rokycany – Blovice). Znovu se jako zemský poslanec uvádí až po volbách roku 1889, kdy za mladočeskou stranu uspěl v městské kurii (obvod Hořovice– Beroun – Radnice – Rokycany).

Když na přelomu 80. a 90. let vrcholila mladočeská agitace proti staročeskému projektu punktací, byl Kučera předsedou mladočeského klubu na sněmu. Co předseda poslaneckého klubu podporoval rozšiřování stranických řad i o osobnosti odlišných politických názorů. Mladočechem se tak dočasně stal i Tomáš Masaryk a trvale Karel Kramář. Strana se díky tomu během 90. let stala umírněnější a kultivovanější politickou silou. Byl rovněž přísedícím zemského výboru, kde zasedal v letech 1889–1895.

Ve volbách roku 1879 byl zvolen i jako poslanec i na Říšskou radu (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí (obvod Roudnice – Louny – Mělník). Rezignaci na mandát oznámil 1. ledna 1880. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Od roku 1890 byl rovněž pražským městským zastupitelem.

Zemřel v lednu 1895.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kučera na Wikimedia Commons
• Nekrolog v deníku Národní listy
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kučera (právník)

Autoritní data	NKC: jk01070525 GND: 136734979 ISNI: 0000 0000 5875 3743 VIAF: 81030088

Portály: Lidé | Politika