Jan Autengruber

Jan Autengruber
	Jan Autengruber
Narození	25. dubna 1887; Pacov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. července 1920 (ve věku 33 let); Praha ; Československo
Příčina úmrtí	španělská chřipka
Místo pohřbení	Hřbitov v Pacově
Povolání	malíř, kreslíř, grafik a sochař
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Autengruber (25. dubna 1887, Pacov^[1] – 15. července 1920, Praha^[2]) byl český malíř.

Život a tvorba

Narodil se v jihočeském Pacově nedaleko Pelhřimova. Po brzké otcově smrti odešel Jan Autengruber s matkou a bratrem do Českých Budějovic, kde dva roky (1902–1904) chodil do Veřejné otevřené kreslírny a modelovny při městském muzeu.^[3] Po maturitě byl v roce 1904 přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se setkal u profesora E. Dítěte s kolegy, mezi kterými nechyběli Oldřich Blažíček, Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kojan a řada dalších později slavných umělců.

V roce 1907 začal studovat Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde studoval v konkurenci největších talentů celé Evropy.^[4] Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do povědomí německé veřejnosti, což se projevuje i na poměru výstav v Čechách a Německu. Svá díla vystavoval např. v Praze, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku nebo Frankfurtu. Úspěch slavil i u německé kritiky. V českém nacionálním prostředí se však kritika i obecenstvo chovalo až na malé výjimky velmi zdrženlivě. V roce 1913 získal Klaarovo stipendium a odjel do Itálie.

Za války se snažil vyhnout narukování na frontu, proto začal na Akademii v Mnichově studovat restaurování. To však znamenalo jen odklad, a vojenskou službu nastoupil na podzim 1917 v Jindřichově Hradci u 75. pěšího pluku. V té době maloval obrazy s válečnou tematikou.^[4] Po skončení války se usadil v Praze a přihlásil ke studiu dějin umění a francouzštiny na filozofické fakultě. V červnu 1919 se oženil s malířkou Hanou Jedličkovou a v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana. Brzy na to dostal po španělské chřipce těžký zápal plic, jemuž 15. července 1920 podlehl. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v Pacově.

O odkaz jeho díla se starala především jeho manželka Hana Autengruberová (1888–1970), dcera Jana a pacovští muzejníci. Výstavu jeho děl s reprezentativním katalogem uspořádala v roce 2002 Národní galerie v Praze, tím jej zařadila mezi přední české tvůrce. V roce 2009 uspořádala retrospektivu jeho díla Západočeská galerie v Plzni.^[5]^[6]

↑ Matriční záznam o narození a křtu (1. zdola)
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Okresní správy politické na Vinohradech, sign. OSPVIN Z1, s. 45
↑ BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Malíř Jan Autengruber. 1. vyd. [s.l.]: Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod, 1960. 33 s., 36 obrazových příloh.
↑ ^a ^b HUDEC, Adam. OBRAZEM: Muzeum zve na jindřichohradecká zastavení malíře Jana Autengrubera. Jindřichohradecký deník. 2017-11-08. Dostupné online [cit. 2020-11-20].
↑ Plzeňská výstava představuje umělce, který přerostl české poměry – kultura.iDNES.cz, 22. 10. 2009
↑ BARTOŇOVÁ, Pavlína. Do Itálie s Janem Autengruberem. Přítomnost. 22.4., roč. 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27. Archivováno 27. 11. 2018 na Wayback Machine.