Přeskočit na obsah

James Dwight Dana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Dwight Dana
James Dwight Dana (1858)
James Dwight Dana (1858)
Narození12. února 1813
Utica
Úmrtí14. dubna 1895 (ve věku 82 let)
New Haven
Místo pohřbeníGrove Street Cemetery
BydlištěSpojené státy americké
Alma materYaleova kolej
Povolánígeolog, objevitel, zoolog, karcinolog, vysokoškolský učitel, botanik a mineralog
ZaměstnavatelYaleova univerzita
OceněníWollastonova medaile (1872)
Copleyho medaile (1877)
Clarkeova medaile (1882)
zahraniční člen Královské společnosti (1884)
společník Americké akademie umění a věd
DětiEdward Salisbury Dana[1]
RodičeHarriet Dwightová
Funkcečlen správní rady (Smithsonův institut; 1874–1877)
prezident Americké geologické společnosti (1890–1891)
PodpisJames Dwight Dana – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Dwight Dana (12. února 181314. dubna 1895) byl americký geolog, mineralog, vulkanolog a zoolog. Je autorem průkopnických vědeckých prací o tvorbě pohoří, vulkanické činnosti, vzniku a stavbě kontinentů a oceánů.

Dana se narodil 12. února 1813 v Utice. Jeho otcem byl obchodník James Dana (1780–1860) a jeho matka byla Harriet Dwight (1792–1870). Z matčiny strany byl příbuzný s novoanglickou rodinou Dwightů – misionářů a učitelů – zahrnující strýce H. G. O. Dwighta a bratrance H. O. Dwighta.[2]

Od raných let projevoval zájem o vědu, který v něm pomáhal pěstovat Fay Edgerton, učitel na utické střední škole, a v roce 1830 začal studovat na Yale CollegeBenjamina Sillimana staršího. Absolvoval v roce 1833, následující dva roky učil matematiku námořní kadety US Navy, a plavil se do Středomoří, přičemž se věnoval svým úkolům.

V roce 1836 a 1837 byl asistentem profesora Sillimana v chemické laboratoři v Yale, následující čtyři roky pracoval jako mineralog a geolog průzkumné expedice Spojených států, vedené kapitánem Charlesem Wilkesem, v Tichém oceánu. Jeho úsilí na přípravě závěrečných studií z jeho průzkumů mu zabrala část z následujících třinácti let po jeho návratu do Ameriky v roce 1842. Jeho poznámky z čtyřleté výpravy obsahovaly 50 náčrtů, map a diagramů, včetně pohledů na Mount Shasta a Castle Crags. Danova črta Mount Shasta byla v roce 1849 použita ve vědeckém časopisu American Journal of Science and Arts (který Silliman založil v roce 1818) spolu se sáhodlouhým článkem založeným na Danových geologických zápiscích z roku 1841. V článku vědecky popisuje horniny, minerály a geologii oblasti hory Shasta. Patrně se jednalo o teprve druhé zobrazení Mount Shasta, které bylo kdy publikováno.

V roce 1844 se znovu stal občanem New Haven a oženil se s dcerou profesora Sillimana, Henriettou Frances. V roce 1850 byl jmenován nástupcem Sillimana, který zastával místo profesora přírodopisu a geologie na Yale College do roku 1892. V roce 1846 se stal spoluredaktorem a během následujících let šéfredaktorem časopisu American Journal of Science and Arts, do které průběžně přispíval články z geologie a mineralogie.

Dana (malba D. Huntingtona z roku 1858)

Publikace z roku 1849 o geologii Mount Shasta byla nepochybně odpovědná za kalifornskou zlatou horečku. Dana byl předním americkým geologem své doby, a byl jedním z mála zkušených pozorovatelů, kteří znali přímo terén severní Kalifornie. Již dříve psal o pravděpodobných nalezištích zlata na cestě mezi Umpqua RiverOregonu a údolím Sacramento. Pravděpodobně byl zahrnut dotazy ohledně oblasti hory Shasta, čímž byl nucen zveřejnit více podrobností napomáhajících zlatokopům.

Dana zkoumal havajský vulkanismus. V roce 1880 a 1881 přinesl první geologickou studii vulkanismu ostrova Havaj. Dana předpokládal, že se vulkanický řetězec skládá ze dvou vulkanických podřetězců, pojmenovaných Loa a Kea. Kea zahrnuje Kilauea, Mauna Kea, Kohala, Haleakala, a West Maui. Loa zahrnuje Loihi, Mauna Loa, Hualālai, Kahoolawe, Lanai a West Molokai. V návaznosti na expedici geologa C. E. Duttona v roce 1884, se Dana vrátil znovu na ostrov v roce 1890 a publikoval v té době nejpodrobnější práci o ostrově.

Dana zemřel 14. dubna 1895. Jeho syn Edward Salisbury Dana (1849–1935) byl rovněž významným mineralogem.

Etisus dentatus (z Danovy práce o korýších, 1855)

Danovy nejznámější knihy jsou:

  • System of Mineralogy (1837)
  • Manual of Mineralogy (1848),[3] a jeho Manual of Geology (1863).[4] Bibliografický seznam zahrnuje 214 titulů knih a pojednání, počínaje rokem 1835 pojednáním o stavu Vesuvu v roce 1834. Jeho zpráva o zoofytech Synopsis of the report on zoophytes of the U.S. Exploring Expedition around the world, under C. Wilkes, U.S.N. commander, in the years 1838-1842, geologii Geology, a o korýších On the classification and geographical distribution of crustacea : from the report on crustacea of the United States Exploring Expedition under Captain Charles Wilkes, U.S.N., during the years 1838-1842, shrnují jeho práci z Wilkesovy výpravy. Další dílo zahruje Manual of Mineralogy (1848), později publikováno jako Manual of Mineralogy and Lithology (4. vyd., 1887) a Corals and Coral Islands (1872; revidované vydání 1890).[5] V roce 1887 Dana znovu navštívil Havajské ostrovy a výsledky výzkumů publikoval v čtyřsvazkovém díle Characteristics of Volcanoes (1890).[6]

Manual of Mineralogy J. D. Dany se stal standardním učebním textem a byl průběžně revidován a aktualizován následníky, jako byl W. E. Ford (13. a 14. vyd., 1912–1929), Cornelius S. Hurlbut (15. až 21. vyd., 1941–1999) a nově 22. vydáním Cornelise Kleina. Konečně 23. vydání je v tisku pod názvem Manual of Mineral Science (Manual of Mineralogy) (2007), revidovaný Cornelisem Kleinem a Barbarou Dutrow.

Danův System of Mineralogy byl rovněž revidován, 6. vydání (1892)[7] bylo připraveno k vydání jeho synem E. S. Danou. Další 7. vydání bylo publikováno v roce 1944, 8. vydání bylo publikováno v roce 1997 pod názvem Dana's New Mineralogy, připravené kolektivem kolem R. V. Gainese.

Mezi lety 1856 a 1857 Dana zveřejnil několik pojednání ve snaze přiblížit vědecké poznatky Bibli. K těm patřilo i Science and the Bible: A Review of the Six Days of Creation (1856),[8] a Creation, Or, The Biblical Cosmogony in the Light of Modern Science (1885).

Dana byl oceněn Copleyho medailí Královské společnosti v roce 1877, Wollastonovou medailí Geologické společnosti v Londýně v roce 1872 a Clarkovou medailí Královské společnosti Nového Jižního Walesu v roce 1882. V roce 1890 byl prezidentem Geological Society of America.

Na Danovu počest byly pojmenovány i některá místa:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Dwight Dana na anglické Wikipedii.

  1. Дана, Эдвард Солсбери. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek X.
  2. Benjamin Woodbridge Dwight. The history of the descendants of John Dwight, of Dedham, Mass. [s.l.]: J. F. Trow & son, printers and bookbinders, 1874. Dostupné online. S. 795–799. 
  3. James Dwight Dana; WILLIAM EBENEZER FORD. Dana's Manual of Mineralogy for the Student of Elementary Mineralogy, the Mining Engineer, the Geologist, the Prospector, the Collector, Etc.. 13. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, Inc., 1915. Dostupné online. S. 299–300. 
  4. James Dwight Dana. Manual of geology: Treating of the Principles of the Science with Special Reference to American geological history, for the use of colleges, academies, and schools of science. 3. vyd. New York: Ivison, Blakeman, Taylor and Co., 1880. Dostupné online. 
  5. James Dwight Dana. Corals and coral islands. 2. vyd. London, UK: Sampson Low, Marston, Low and Searle, 1875. Dostupné online. 
  6. James Dwight Dana. Characteristics of volcanoes : with contributions of facts and principles from the Hawaiian Islands. New York: Dodd, Mead and Co., 1891. Dostupné online. 
  7. Edward Salisbury Dana. The system of mineralogy of James Dwight Dana. 2. vyd. New York: J. Wiley & Sons, 1911. Dostupné online. 
  8. James Dwight Dana. Science and the Bible: a review of "the six days of creation" of Prof. Taylor Lewis. Andover: Warren F. Draper, 1856. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]