Jóaš (Izrael)
| Jóaš | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. století př. n. l. |
| Úmrtí | 782 př. n. l. Sebastia |
| Potomci | Jarobeám II. |
| Otec | Jóachaz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jóaš (hebrejsky: יְהוֹאָשׁ, Jeho'aš, nebo zkráceně יוֹאָשׁ, Jo'aš), v českých překladech Bible přepisováno též jako Joas či Jehoaš, byl v pořadí dvanáctým králem Severního izraelského království a třetím králem čtvrté dynastie panovníků tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Hospodin daroval“ či „Hospodinův oheň“.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 800 až 784 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3098–3114 od stvoření světa neboli do rozmezí let 664–647 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 16 letům vlády, jak je uvedeno v Druhé knize králů.[4]
Jóaš byl synem krále Jóachaze a na izraelský trůn v Samaří usedl po smrti svého otce, což bylo ve 37. roce vlády judského krále Jóaše. Ačkoliv Jóaš, co se týče náboženství i nadále trpěl modloslužebný kult zlatých býčků, jenž byl soustředěn v Bét-elu a v Danu, přesto byl docela úspěšným králem. Určitou roli v tom sehrálo zřejmě to, že v mnoha záležitostech dal na rady proroka Elíši, jehož nazýval svým otcem a vozatajem Izraele.[5] Území, jež Izraelcům zabrali Aramejci v době Jóachazovy a Jehúovy vlády, získal Jóaš zpět, když třikrát porazil aramejského krále Ben-hadada III.[6] Utkal se rovněž s judským králem Amasjášem, kterého porazil a zajal u Bét-šemeše. Pak ho jako zajatce přivlekl do Jeruzaléma a donutil ho, aby svou svobodu vykoupil zlatem a stříbrem a také rukojmími.[7] Po smrti Jóaše usedl na izraelský trůn v Samaří jeho syn Jarobeám.[8]
| Králové Izraelského království | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jóachaz |
800–784 př. n. l. Jóaš (Izrael) |
Nástupce: Jarobeám II. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 214.
- ↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 73, 77.
- ↑ 2Kr 13, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Kr 13, 14 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Kr 13, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 25, 23–24 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Kr 14, 16 (Kral, ČEP)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Joas.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo JÓAŠ.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
