Přeskočit na obsah

Ivan Schulz

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Ivan Schulz
Rodné jménoIvan Gustav Šulc
Narození7. srpna 1871
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. ledna 1935 (ve věku 63 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánísoudce, překladatel
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Manžel(ka)Jarmila Mařáková
DětiKarel Schulz
RodičeFerdinand Schulz, Karolína Grégrová
PříbuzníAnežka Schulzová sestra, Julius Grégr strýc, Eduard Grégr strýc, Otakar Mařák švagr, Jan Mařák švagr
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Schulz (7. srpna 1871, Praha[1] – 2. ledna 1935, Praha) byl český soudce, překladatel z angličtiny a severských jazyků.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině spisovatele a politika Ferdinanda Schulze a Karolíny Gregrové. Byl synovcem Eduarda a Julia Grégrů. Jeho syn Karel Schulz byl také spisovatelem.[2] Jeho manželka Jarmila byla sestrou pěvců Jana a Otakara Mařáků a neteří malíře Julia Mařáka.[3]

Vystudoval gymnázium na Žitné ulici a potom Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1894).[4] Povoláním byl soudce Nejvyššího správního soudu, odkud byl v letech 1924–1931 vyslán jako náhradník do Ústavního soudu.

Byl znám především díky překladům děl Jacka Londona.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Dvě povídky – Charles Dickens. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1893
  • Humoristické črty – Mark Twain. Praha: Jan Otto, 1895
  • Když Bůh se směje – Jack London. Praha: J. R. Vilímek, 1910
  • Osamělý: novela – Juhani Aho; vypravil Miloš Klicman. Praha: Kamilla Neumannová, 1912
  • Hrůza před prázdnotou – Eino Leino; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 64. Praha: J. R. Vilímek 1914
  • Duševní trosečník – Jalmari Finne; z finštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 69. Praha: J. R. Vilímek 1914
  • Anita – Maria Haggrén Jotúni; z finštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 85. Praha: J. R. Vilímek 1915
  • Mezi Lopaři – Kyösti Wilkuna; z finštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 88. Praha: J. R. Vilímek 1915
  • Povídky jižních moří – Jack London. Praha: Josef Springer, 1917
  • Nová svoboda: výzva k vymanění ušlechtilých sil národa – Woodrow Wilson. Praha: Josef Springer, 1917
  • Blouznivci – Knut Hamsun. Praha: Alois Srdce, 1918
  • Zahrada Allahova – Robert Hichens. Praha: J. R. Vilímek, 1918
  • Nevinnost otce Browna – G. K. Chesterton. Praha: Alois Srdce, 1918
  • Syn vlkův – Jack London. Praha: Alois Srdce, 1918
  • Zelený plášť – John Buchan. Praha: František Topič, 1919
  • Hlava Medusina: zjevení ducha ze života – Gustaf af Geijerstam; ze švédštiny. Praha: František Topič, 1919
  • Tlumeně hude poutník – Knut Hamsun. Praha: František Topič, 1919
  • Nepřátelé života – Levertin Oscar; ze švédštiny. Praha: Alois Srdce, 1919
  • Dohráno – Joseph Conrad. Praha: Sociální strana čsl. lidu pracujícího, 1920
  • V zemi dobrodružství – Knut Hamsun. Praha: Josef Springer, 1920
  • Dům pýchy: s vlastním životopisem – Jack London. Praha: Dobří autoři, 1920
  • Šílenství Johna Harneda; Mexikán – Jack London. Královské Vinohrady: Saturn, 1920
  • Samuel; Povídky rybářské hlídky – Jack London. Praha: F. Topič, 1920
  • Brejle: příběh groteskní – Edgar Allan Poe. Královské Vinohrady: Saturn, 1920
  • Michal, bratr Jerryho – Jack London. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1921
  • Pan Ječmínek: John Barleycorn – Jack London. Praha: Břetislav Kraft, 1921
  • Bariéra – Rex Ellingwood Beach. Praha: B. Kraft, 1922
  • Matka země – Knut Hamsun. Praha: Alois Srdce, 1922
  • Smoke a Shorty – Jack London. Praha: Sociální strana..., 1922
  • Císařovy staré šaty – Frank Heller; ze švédštiny. Praha: F. Topič, 1923
  • Jerry z ostrovů – Jack London. Praha: Bedřich Kočí, 1392
  • Mužská věrnost: Bâtard: Příběh Jess Uckové: Tisíc tuctů: Manželství Lit-Litino: Příliš mnoho zlata: Zbytek Pliocénu: Nejsevernější várka: Zlatý Caňon: Leopardí muž – Jack London. Praha: B. Kočí, 1923
  • Ztracená tvář: Svědomitost: Jen rozdělati oheň: Ten: Zlatý: Zmizení Marka O’Briena: Pod plachetní střechou paluby. I. – Jack London. Praha: B. Kočí, 1923
  • Bůh jeho otců – Jack London. Praha: B. Kočí, 1924
  • Děti severu – Jack London; [obsahuje přívazek: Šarlatový mor]. Praha: B. Kočí, 1924
  • Ligounova smrt; Nevyhnutelný běloch: povídky – Jack London. Praha: B. Kočí, 1924
  • Z osudů afrických zvířat – Sangiro (Andries Albertus Pienaar); z kapholandštiny; ilustroval Václav Čutta. Praha: Josef Hokr, 1924
  • Jack London a Havaii – Charmian Kittredge Londonová; z angličtiny. Praha: B. Kočí, 1925
  • Potomek Mc. Coyův – Jack London; [obsahuje též Rudý postrach; Coura; Jako Argus dávných dob, což přeložil L. F.] Praha: B. Kočí, 1925
  • Cesty žen – Edward Phillips Oppenheim; z angličtiny. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské (ČPTV), 1925
  • Pam – Bettina von Hutten; z angličtiny. Praha: J. R. Vilímek, 1926
  • Co se stalo s Pam – Bettina von Hutten. Praha: J. R. Vilímek, 1926
  • Noční dobrodružství na ostrovech; Nehody Johna Nicholsona – Robert Louis Stevenson. přeložili Marie Dolejší a Ivan Schulz. Praha: J. R. Vilímek, 1927
  • Dům Mapuhiho Mauki – Jack London; obrázky doprovází Zdeněk Guth. Praha: B. Kočí, 1928
  • Na oné straně: romance divočiny – James Oliver Curwood. Praha: ČPTV, 1929
  • Nenasyta: román z jezera a slaniny – Svend Fleuron. Praha: Toužimský a Moravec, 1938
  • Pastorova dcera – Juhani Aho; dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy. Praha: Topičova edice, 1940
  • Oheň pod palubou: povídka o mládí – Joseph Conrad; ilustrace Zdeněk Burian. Praha: Toužimský a Moravec, 1947
  • Martin Eden – Jack London. Praha: Dobrovský, 2015

Z angličtiny

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ PUTNA: Alej Schulzů a Topolů | Názory. Lidovky.cz [online]. 2013-06-28 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kopecký Emanuel – Pospíšil, Vilém: Slavní pěvci Národního divadla. Praha 1968, s. 56.
  4. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Schulz&oldid=24147077“