Ivan Nifontov
| Ivan Nifontov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. června 1987 (37 let) Pavlodar |
| Povolání | judista |
| Ocenění | medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| bronz | LOH 2012 | polostřední váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | MS 2009 | polostřední váha |
| bronz | MS 2014 | polostřední váha |
| Judo na Evropských hrách | ||
| stříbro | EH 2015 | polostřední váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 2009 | polostřední váha |
Ivan Nifontov (rusky Иван Нифонтов), (* 5. června 1987 v Pavlodaru, Sovětský svaz) je ruský zápasník – judista, majitel bronzové olympijské medaile z roku 2012.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]S bojovými sporty začal v rodném Pavlodaru na území dnešního Kazachstán. V roce 1997 se s rodinou přestěhoval do Barnaul, kde se na doporučení Gennadije Mokšina začal věnovat judu pod vedením Igora Voťakova. V roce 2003 se poprvé dostal do juniorského reprezentačního výběru Ruska, ale v nominacích na mistrovské turnaje doplácel na silnou konkurenci. V roce 2005 si ho tehdejší juniorský reprezentační trenér Dmitrij Sergejev stáhl do Rjazaně.[1] Je vyznavačem taktického juda, trestá jakékoliv zaváhání soupeře v bodový zisk.
V roce 2007 reprezentoval Rusko na univerziádě v Bangkoku. Ziskem 5. místa však trenéry seniorského reprezentačního výběru neoslnil a do roku 2009 se na velkém podniku již neobjevil.[2] Změna nastala s příchodem nového trenéra Ezia Gamby, který ocenil jeho sofistikovaný (taktický) způsob boje. Poprvé mu dal příležitost hned v roce 2009 na mistrovství Evropy a byla z toho zlatá medaile. Výbornou formu potvrdil o několik měsíců později kdy titul mistra Evropy přetavil v titul mistra světa. V roce 2010 jako většina judistů doplatil na radikální změny pravidel.
Jeho největším rivalem v reprezentaci byl před rokem 2012 Dagestánec Siražudin Magomedov, se kterým svedl úspěšnou nominační bitvu o olympijské hry v Londýně. Gamba mu věřil i přes vážné zranění nohy, které prodělal na začátku roku 2012 po turnaji mistrů.[3] Podobně jako v roce 2009 se za důvěru odvděčil bezchybným výkonem na vrcholném, olympijském turnaji. Nestačil pouze na v životní formě bojujícího Jihokorejce Kim Če-poma a získal bronzovou olympijskou medaili.[4]
Vítězství
[editovat | editovat zdroj]- 2011 - 1x světový pohár (Rio de Janeiro)
- 2010 - 1x světový pohár (Moskva)
- 2013 - turnaj mistrů (Ťumeň)
- 2014 - 1x světový pohár (Abú Dhabí)
- 2015 - 1x světový pohár (Montevideo)
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Turnaj | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | |
| polostřední váha | |||||||
| Olympijské hry | 3. | ||||||
| Mistrovství světa | 1. | úč. | 7. | 5. | 3. | ||
| Evropské hry | 2. | ||||||
| Mistrovství Evropy | 1. | — | — | — | — | — | |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.rounb.ru [online]. [cit. 2015-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ http://www.judo.ru/press/1990/[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.rzn.aif.ru/sport/sport_persona/125440
- ↑ http://www.rg.ru/2012/08/01/kimono.html
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Nifontov na Wikimedia Commons - Ivan Nifontov v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Ivana Nifontova na Judoinsde.com
- Výsledky a novinky Ivana Nifontova na Judobase.org
