Iljušin Il-4

Il-4/DB-3F
	Bombardovací letadlo DB-3
Určení	bombardovací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Iljušin
Šéfkonstruktér	Sergej Iljušin
První let	31. března 1936
Zařazeno	1937
Uživatel	SSSR; Finsko
Výroba	1936-1939 (DB-3), 1942-1944 (Il-4)
Vyrobeno kusů	1 528 (DB-3), 5 256 (Il-4)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iljušin Il-4 (před rokem 1941 označovaný DB-3F, v kódu NATO: „Bob“) byl ve Velké vlastenecké válce hlavním strojem sovětského dálkového bombardovacího letectva. Lze jej považovat za jedno z nejlepších letadel Sovětského svazu v druhé světové válce i za stroj, který mohl konkurovat zahraničním letadlům této kategorie.

Vývoj

Bombardovací letadlo Il-4 vzniklo v konstrukční kanceláři S. V. Iljušina, který se od roku 1934 zabýval vývojem nového dálkového bombardéru. Byl sestrojen prototyp CKB-26 a roku 1936 další prototyp CKB-30. Ten se při zkouškách ukázal jako velice obratný stroj, takže upoutal pozornost letectva Rudé armády i námořního letectva, které ho chtělo používat jako torpédonosný letoun. Výroba tohoto letadla, které dostalo označení DB-3 byla sice ještě roku 1936 schválena, ale její realizace byla odkládána kvůli výrobě typu DB-2, která však byla záhy zastavena. A tak se stroj DB-3 začal dostávat do výzbroje Rudé armády až roku 1937. Mezitím uskutečnil zkušební pilot Vladimir K. Kokkinaki s tímto letadlem několik světových výškových rekordů, kdy např. jeden z nich byl překonán až roku 1946 čtyřmotorovým strojem Boeing B-29 Superfortress. Výškové výkony jasně dokazovaly velký kvalitativní skok letounu DB-3 proti těžkopádným DB-1 a DB-2. V letech 1937 až 1939 byla s CKB-30 (DB-3) též uskutečněna řada dálkových letů, které si vysloužily pozornost na celém světě. Roku 1939 prošla zkouškami nová verze letadla, označená jako DB-3F, která měla nové motory, zlepšenou aerodynamiku a s tím související lepší parametry. Dodávky těchto strojů k armádě vzrostly v roce 1940, ale stále nedokázaly plně pokrýt skutečnou potřebu pozemního i námořního letectva. Na začátku roku 1941 došlo ke změně označení sovětských letadel, takže stroj DB-3F byl přejmenován na Iljušin Il-4.

Bojové nasazení

V noci na 8. srpna 1941 vzlétla skupina letounů Il-4 a Jer-2 Baltského loďstva z ostrova Saaremaa v Baltském moři a podnikla neočekávaný nálet na Berlín. Tento nálet byl později opakován, avšak kvůli evakuaci ostrovů, ležících blízko estonského pobřeží, bombardování Berlína ze strany Sovětského svazu ustalo. Letadla byla úspěšně nasazována k bombardování strategických cílů, byla však také používána k bombardování ve frontové oblasti.

Celkem bylo vyrobeno 6890 kusů.

Popis konstrukce

Tří- až čtyřmístný dvoumotorový střední dálkový bombardovací letoun celokovové samonosné konstrukce, dolnoplošník se záďovým zatahovacím podvozkem.

Specifikace

Údaje dle^[1]

Technické údaje

Osádka:
Rozpětí: 21,44 m
Délka: 14,80 m
Výška: 4,20 m
Nosná plocha: 66,70 m²
Hmotnost prázdného letounu: 6 000 kg
Vzletová hmotnost: 10 000 kg
Pohonná jednotka: 2 × hvězdicový motor Tumanskij M-88B, každý o výkonu 1 100 k (809,05 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 410 km/h
Počáteční stoupavost: 270 m/min
Dostup: 10 000 m
Dolet: 2 600 / 4 260 km

Výzbroj

3× kulomet BS ráže 12,7 mm nebo ŠKAS ráže 7,62 mm
max. 2500 kg pum v pumovnici a na vnějších závěsnících, nebo 1000 kg v pumovnici, popř. letecké torpédo o hmotnosti 940 kg na závěsníku.

Odkazy

Reference

↑ GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka, 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Iljušin Il-4, s. 404.

Literatura

Miroslav Šnajdr, Operace Barbarossa – letecká válka 22. června 1941
GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 26.
GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Iljušin Il-4, s. 404 a 405.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Iljušin Il-4 na Wikimedia Commons
(česky) Článek o typu Il-4
(anglicky) Kamuflážní schémata letounu Il-4 Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.

[1] GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka, 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Iljušin Il-4, s. 404.

[1]

Letouny Iljušin

Bombardéry	DB-3 • Il-4 (DB-3F) • DB-4 • Il-6 • Il-22 • Il-28 • Il-30 • Il-46 • Il-54

Bitevní letouny	Il-2 • Il-8 • Il-10 • Il-16 • Il-20 (1948) • Il-40 • Il-102

Torpédové bombardéry a protiponorkové letouny	Il-6 • Il-38

Transportní letouny či letouny dvojího užití	Il-32 • Il-76 • Il-112 • Il-214 • Il-276

Speciální letouny	Il-20 • Il-22 • Il-78 • Il-80

Dopravní letouny	Il-12 • Il-14 • Il-18 (1946) • Il-18 • Il-62 • Il-86 • Il-96 • Il-103 • Il-114

Tučně jsou označeny letouny, které se dostaly do sériové výroby.

Sovětské vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	DI-6 • I-15 • I-153 • I-16 • MiG-1 • MiG-3 • Jak-1 • Jak-3 • Jak-7 • Jak-9 • LaGG-1 • LaGG-3 • La-5 • La-7 • Pe-3

Bombardovací letouny	R-5 • R-Z • Su-2 • Jak-4 • SB-2 • Ar-2 • Pe-2 • Pe-4 • Pe-8 • Tu-2 • Il-4 • Jer-2 • TB-3 •

Průzkumné a spojovací letouny	R-10 • Po-2 • MBR-2 • MDR-6 • Be-2 • Be-4 • ARK-3

Bitevní letouny	Il-2 • Il-10

Transportní letouny a kluzáky	Li-2 • Šče-2 • Š-1 • Š-2 • Š-7 • G-11

Cvičné letouny	UT-1 • UT-2 • G-27

Experimentální letouny a prototypy	A-40 • I-26 • I-28 • I-30 • I-110 • I-180 • I-185 • I-222 • I-225 • I-250 • ITP • MBR-7 • MDR-5 • DIS • TIS • BI-1 • ANT-58 • VIT-2 • Su-6 • Su-7 • Su-8 • Il-6 • S • Nikitin-Ševčenko IS