Iliašovce
Iliašovce | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°59′33″ s. š., 20°31′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Spišská Nová Ves |
Tradiční region | Spiš |
Iliašovce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,5 km² |
Počet obyvatel | 1 006 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 74,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starostka | Anna Frankovičová |
Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Iliašovce 231 |
Telefonní předvolba | 421-53 |
PSČ | 053 11 (pošta Smižany) |
Označení vozidel (do r. 2022) | SN |
NUTS | 543161 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iliašovce jsou obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Polohopis
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v severozápadní části Hornádské kotliny v údolí Iliašovského potoka.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Arnutovce, Dlouhé Stráže, Dravce, Harichovce, Kurimany, Smižany, Spišská Nová Ves, Spišský čtvrtek
Vodní toky
[editovat | editovat zdroj]Symboly obce
[editovat | editovat zdroj]Znak
[editovat | editovat zdroj]Ve stříbrném poli černý kráčející medvěd.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Staré a cizí názvy obce
[editovat | editovat zdroj]- 1263 (villa) Ursi, (villa) Sperarum
- 1282 Helyaszaza
- 1320 Spernsdorf
- 1354 Ilysfalua
- 1773 Ilassowsze
- 1808 Eliássowce
- 1920 Iľašovce
- 1927 Iliašovce
- Německý název: Spernsdorf, Selgersdorf
- Maďarský název: Illésfalu
- Latinský název: Villa Ursi, Villa Sperarum
Politika
[editovat | editovat zdroj]Starostové obce
[editovat | editovat zdroj]- 1990–1993 Jaroslav Čop (KSS)
- 1993–1998 Ján Sarnaki (KDH)
- 1998–2002 Ján Sarnaki (KDH DÚ)
- 2002–2006 Ján Sarnaki (ANO KDH SDKÚ)
- 2006–2010 Ladislav Grondžák, Mgr. (ANO KDH SDKÚ)
Zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]- 1990–1994: 12 poslanců
- 1994–1998: 12 poslanců (10 KDH, 2 HZDS)
- 1998–2002: 10 poslanců (3 KDH, 3 HZDS, 2 NEKA, 2 SNS)
- 2002–2006: 7 poslanců (3 KDH, 2 NEKA, 1 HZDS, 1 SDKÚ)
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]- Vývoj obyvatelstva od roku 1869
Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
---|---|---|
1869 | 624 | - |
1880 | 586 | 89 |
1890 | 613 | 110 |
1900 | 613 | 105 |
1910 | 612 | 105 |
1921 | 547 | 106 |
1930 | 600 | 111 |
1950 | 635 | 125 |
1961 | 777 | 144 |
1970 | 859 | 167 |
1980 | 905 | 202 |
1991 | 930 | 220 |
2001 | 962 | 228 |
- Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001)
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
Římskokatolická církev | 644 | 66,9 |
Řeckokatolická církev | 1 | 0,1 |
Evangelická církev a. v. | 290 | 30,1 |
Bez vyznání | 17 | 1,8 |
Ostatní a nezjištěno | 10 | 1,0 |
- Složení obyvatelstva podle národnosti (2001)
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
Slovenská | 874 | 90,9 |
Romská | 85 | 8,8 |
Ostatní a nezjištěno | 3 | 0,3 |
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katolický kostel Sedmibolestné Panny Marie
Barokně-rokokový z let 1768–1770, věž a fasády dokončeny roku 1799. Jednolodí s polygonálním uzávěrem, sakristií a představěnou čtyřpodlažní věží. Prostory zaklenuty pruskými klenbami. Nad sakristií je panská oratoř. Fasády jsou členěny pilastry. Hlavní oltář je rokokový s baldachýnovým nástavcem, v interkolumniích jsou sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, uprostřed obraz Oplakávání Krista od F. Wagenschöna z roku 1760. K oltáři patří dvě sochy cherubínů na samostatných podstavcích, cherubové drží v rukou věčné světlo v podobě stříbrného srdce. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého, rokokový, baldachýnového typu s bočními volutami, uprostřed reliéf sv. Jana Nepomuckého, po stranách sochy andělů z dob kolem roku 1770–1780. Boční oltář P. Marie je rokokový, pendant k předešlému, uprostřed původní gotická socha P. Marie z let 1430–1450 typu krásných českých Madon. Kazatelna, zpovědnice a varhany s třídílnou skříní jsou rokokové, pocházející z dob stavby kostela. Klasicistní kalich s emailem pochází z roku 1806. Na jižní straně presbytáře je empírová mramorová náhrobní deska stavitele kostela z roku 1810.
- Sans Souci
Za obcí uprostřed barokního parku stál letohrádek zvaný Sans Souci, postavený roku 1775, v roce 1800–1810 byly parkové pavilony, sochy a budovy kromě kapličky a obelisku zbořeny. Kaple má střední obdélníkový prostor s dvěma bočními menšími prostory.
Pravidelné akce
[editovat | editovat zdroj]- Iľašovská pantľika – folklórní slavnosti
Hospodářství a infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Farní úřad
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický
- Duchovní správce: ThLic. Andrej Palušák
- Evangelický církevní sbor
- Duchovní správkyně: Mgr. Erika Hájniková
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola – č.. d. 155
- Základní škola – č.. d. 29
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iliašovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iliašovce na Wikimedia Commons