Přeskočit na obsah

Ieremia Tabai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ieremia Tabai
Ieremia Tabai (2009)
Ieremia Tabai (2009)
Stranická příslušnost
ČlenstvíNational Progressive Party
Boutokaan Kiribati Moa Party
Boutokaan Te Koaavu

Narození16. prosince 1950 (73 let)
Nonouti
Alma materVictoriina univerzita ve Wellingtonu
St Andrew's College
Profesepolitik
Oceněníčestný důstojník Řádu Austrálie (1996)
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Kiribati Grand Order
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ieremia Tienang Tabai (* 16. prosince 1949 Nonouti) je kiribatský politik.

Získal bakalářský titul z ekonomie na novozélandské Victoria University of Wellington a po návratu do vlasti pracoval ve státní správě. V roce 1974 byl zvolen poslancem britské korunní kolonie Gilbertovy a Elliceovy ostrovy. Stal se předsedou Národní pokrokové strany a vůdcem parlamentní opozice, proslul jako obhájce zájmů drobných pěstitelů kopry a kritik upřednostňování hlavního atolu Tarawa před zbytkem země.[1] Roku 1978 získal pozici předsedy vlády, ve 27 letech se tak stal nejmladším premiérem v zemích Commonwealthu. O rok později bylo Kiribati vyhlášeno nezávislou republikou a Tabai byl zvolen jejím prezidentem (kiribatsky beretitenti). Funkci hlavy státu zastával v letech 1979 až 1982 a 1983 až 1991. Ukázal se jako tvrdý vyjednávač v otázce ostrova Banaba, základem jeho politického programu byla neutralita a zachování domorodých tradic, usiloval o hospodářskou soběstačnost Kiribati.[2] V roce 1982 mu byl udělen Řád sv. Michala a sv. Jiří.

V letech 1992 až 1998 byl Tabai generálním tajemníkem Fóra tichomořských ostrovů.[3] Založil nezávislé noviny The Kiribati Newstar, působí také v redakční radě Pacific Magazine vydávaného v Honolulu. Od roku 2007 drží nepřetržitě poslanecký mandát v Maneaba ni Maungatabu za stranu Boutokaan Kiribati Moa Party.

  1. Ieremia Tabai. Rulers.org Dostupné online
  2. Kiribati’s President Tabai Stresses Self-Reliance : Leader of Pacific Island State Marches to Own Drummer. Los Angeles Times Dostupné online
  3. The Pacific Islands Forum split: possibilities for Pacific diplomacy. Development Policy Center Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]