Přeskočit na obsah

Humboldtia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHumboldtia
alternativní popis obrázku chybí
Humboldtia brunonis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďDetarioideae
RodHumboldtia
Vahl, 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Humboldtia unijuga z roku 1873

Humboldtia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy se střídavými sudozpeřenými listy a poměrně nápadnými květy, uspořádanými v hustých hroznech. Plodem je lusk. Duté větévky některých druhů jsou obývány symbiotickými mravenci. Rod zahrnuje 7 druhů, z nichž většina roste v jižní Indii a jeden na Srí Lance. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně, lokálně jsou pěstovány i jako tropické okrasné dřeviny.

Zástupci rodu Humboldtia jsou keře nebo malé až středně vysoké stromy, dorůstající obvykle výšky do 16 metrů. Humboldtia vahliana může dosáhnout výšky až 20 metrů a průměru kmene 60 až 80 cm. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, složené z několika párů téměř či zcela vstřícných lístků. Palisty jsou 2 až 6 cm velké, nápadné a vytrvalé, palístky chybějí. Mladé rozvíjející se listy jsou splihlé a bělavé či purpurově zbarvené. Květy jsou růžové, červené nebo oranžové, oboupohlavné, uspořádané v hustých nevětvených hroznech nebo případně chocholících. Kalich je čtyřčetný, koruna více či méně nepravidelná, pětičetná nebo vlivem redukce spodních korunních lístků jen trojčetná. Tyčinek je 5, jsou volné, s dlouhými nitkami, a střídají se s 5 sterilními staminodii. Semeník je stopkatý, obsahuje několik vajíček a nese dlouhou čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je zploštělý, kožovitý lusk pukající dvěma chlopněmi.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod Humboldtia zahrnuje 7 druhů a je s jedinou výjimkou rozšířen výhradně na jihu Indie. Druh Humboldtia laurifolia je endemit Srí Lanky.[3] Vyskytují se jako součást submontánních a montánních nebo i nížinných stálezelených lesů v nadmořských výškách od 200 do 1200 metrů a vyhledávají charakteristicky zejména stanoviště v blízkosti vodních toků.[2] Humboldtia laurifolia je na Srí Lance běžnou složkou podrostu nížinných lesů. Často roste podobně jako indické druhy H. unijuga a H. brunonis ve skupinách, které vznikají vegetativním rozmnožováním prostřednictvím odnožování a kořenících spodních větví.[4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy, jmenovitě Humboldtia laurifolia, H. decurrens a H. brunonis, mají dutá internodia větévek, která jsou obývána symbiotickými mravenci. Mladé větévky se během vývoje lehce nadouvají, dochází ke kolapsu vnitřní dřeně a u horního konce internodia se formuje štěrbinovitý vstupní otvor. Mimo příbytku poskytuje dřevina mravencům i potravu v podobě nektaru vylučovaného extraflorálními nektárii umístěnými na listech, palistech a také na listenech obklopujících květní poupata. Mravenci ji na oplátku chrání před býložravci. Na rostlinách Humboldtia laurifolia bylo zjištěno celkem 14 druhů mravenců, z nichž nejběžnější je Technomyrmex albipes. Vedle mravenců obývá duté větvičky i různý jiný hmyz, který je dostatečně malý na to, aby se protáhl štěrbinou. Budují si zde hnízda některé vosy z čeledi kutíkovití (Crabronidae) a samotářské včely, z nichž některé jsou parazité či predátoři mravenců.[4]

Obsahové látky a účinek

[editovat | editovat zdroj]

V rostlinách rodu Humboldtia byla zjištěna široká paleta rozličných obsahových látek, zahrnující glykosidy, flavonoidy, terpenoidy, steroidy, fenolické sloučeniny a alkaloidy. U extraktů z těchto rostlin byl prokázán antibakteriální, protizánětlivý a protinádorový účinek. Působí rovněž proti tuberkulóze.[5][6]

Rod Humboldtia je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Detarioideae a tribu Amherstieae. Mezi příbuzné druhy náleží Tamarindus (1 druh pocházející z Madagaskaru a Komorských ostrovů), Paramacrolobium (1 druh v rovníkové Africe) a Cryptosepalum (12 druhů v tropické Africe).[7][3]

Rostliny nemají zásadnější hospodářský význam. Některé druhy jsou využívány v tradiční indické medicíně. Hořká kůra Humboldtia brunonis se podává při poruchách trávení, kolikách, vředech a pupíncích, ledvinových chorobách a poruchách menstruace. Pasta z kořenových hlízek H. unijuga je využívána jako léčivo na astma. Kůra H. vahliana slouží jako demulgens a je využívána při léčení lepry, epilepsie a vředů.[8] Dřevo Humboldtia brunonis je v jižní Indii lokálně těženo pod názvem asagi.[9] Některé druhy jsou celkem zřídka vysazovány jako tropické okrasné dřeviny.

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Genera of Leguminosae-Caesalpinioideae and Swartzieae: Humboldtia Vahl. [online]. 1993, rev. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SANJAPPA, M. A revision of the genus Humboldtia Vahl (Leguminosae-Caesalpinioideae). Blumea. 1986, čís. 31. 
  3. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b KROMBEIN, Karl V. et al. Biodiversity of the domatia occupants (ants, wasps, bees, and others) of the Sri Lankan myrmecophyte Humboldtia laurifolia Vahl (Fabaceae). Smithsonian Contributions to Zoology. 1999, čís. 603. 
  5. SURENDRAN, Saranya et al. Humboldtia Vahl (Fabaceae): A review on ethnobotany, phytochemistry and pharmacology. Phytomedicine Plus. 2021, čís. 1. 
  6. SOUTHON, I. W. (comp.). Phytochemical dictionary of the Leguminosae. [s.l.]: CRC Press, 2019. ISBN 978-0-412-39770-7. (anglicky) 
  7. DE LA ESTRELLA, Manuel et al. A new phylogeny-based tribal classification of subfamily Detarioideae, an early branching clade of florally diverse tropical arborescent legumes. Scientific Reports. May 2018, čís. 8. 
  8. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  9. TROTTER, H. The common commercial timbers of India and their uses. Delhi: Government of India, Central Publication Branch, 1960. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]