Hroznětín
| Hroznětín | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Ostrov |
| Obec s rozšířenou působností | Ostrov (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′34″ s. š., 12°52′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 107 (2024)[1] |
| Rozloha | 23,79 km²[2] |
| Nadmořská výška | 449 m n. m. |
| PSČ | 362 33, 363 01 |
| Počet domů | 388 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Krušnohorské nám. 1 362 33 Hroznětín [email protected] |
| Starosta | Martin Maleček |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hroznětín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555185 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Hroznětín (německy Lichtenstadt) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, asi devět kilometrů severně od Karlových Varů. Žije v něm přibližně 2 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Český název města je odvozen z osobního jména Hrozňata ve významu Hrozňatův dvůr a odkazuje na jeho zakladatele, kterým byl Hroznata z Ovence. Německý název Lichtenstadt vznikl spojením středněhornoněmeckých slov lieht (světlý) a stat (město) a jejich následným jazykovým vývojem. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Lichtenstat (1213), Lyhtenstat (1219), Hroznetyn (1268), de Hroznetino (1273), Lucidae civitatis (1282), Lucida civitas (1369–1405), Lichtenstat (1434), Hroznietin (1459) a Lichtenstadt a Hroznietjn (1785).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Hroznětíně pochází z roku 1213.[4] V letech 1938 až 1945 byl Hroznětín v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jihovýchodně od Hroznětína se nachází Krásný vrch (510 metrů) s povrchovým lomem. Postupně zde byly těženy různé suroviny – čedič na drcené kamenivo, bentonit pro slévárenství, uranová ruda a kaolin pro papírenskou a keramickou výrobu. Jedná se o významnou geologickou lokalitu, kaolinizované žuly karlovarského masivu v podloží Sokolovské pánve jsou zde překryty třetihorními uloženinami několika stratigrafických jednotek.[5] Vrch je zbytkem malého sopečného kužele.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 786 obyvatel (z toho mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 1 738 Němců a 41 cizinců. Výrazně převažovali římští katolíci (1 750 obyvatel), ale žilo zde také devatenáct evangelíků, šestnáct židů a jeden příslušník nezjišťovaných církví.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 971 obyvatel: čtrnáct Čechoslováků, 1 908 Němců, jednoho Žida, jednoho příslušníka jiné národnosti a 47 cizinců. Kromě římskokatolické většiny ve městě žilo 21 evangelíků, jeden příslušník církve československé, devět židů a šestnáct lidí bez vyznání.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 738 | 1 731 | 1 907 | 2 212 | 2 056 | 1 786 | 1 971 | 1 018 | 1 065 | 1 319 | 1 244 | 1 300 | 1 344 | 1 423 | 1 439 |
| Počet domů | 206 | 188 | 200 | 221 | 221 | 225 | 251 | 271 | 217 | 190 | 185 | 202 | 202 | 224 | 248 |
Městská správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[11]
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Hroznětín
- Bystřice
- Odeř
- Ruprechtov
- Velký Rybník
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.[12]
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb v roce 2014 vede druhé volební období Martin Maleček. Starostou byl zvolen na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů I, která získala 48,8 % hlasů[13], Maleček sám získal ze všech kandidátů v Hroznětíně největší podporu a to 416 hlasů, což při volební účasti 762 voličů odpovídá 54,6 % důvěře voličů. V roce 2010 získal 429 hlasů[14] z 699 hlasujících, což odpovídá 61,4 % voličské podpoře.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Hroznětíně působí sportovní klub Olympie Hroznětín, který v sobě zahrnuje oddíl fotbalu a tenisu. Jedním z významných fotbalových činitelů, který v minulosti působil v místním fotbalovém klubu byl Oldřich Chramosta, na jehož počest je každoročně pořádán fotbalový turnaj Memoriál Oldřicha Chramosty.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].JPG)
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Židovský hřbitov, zhruba jeden kilometr severozápadně od města. Hřbitov existoval pravděpodobně již v 15. století, odkdy je v Hroznětíně doloženo židovské osídlení. Za druhé světové války byl poničen. Na ploše 0,44 hektaru se dochovalo kolem 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.[15]
- Sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Šebestiána
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ludwig Löwenstein (1830–1901), podnikatel
- Arthur Maier (1870–1935), karlovarský výrobce porcelánu, hoteliér a sběratel umění
- Věra Nosková (*1947), spisovatelka a novinářka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Zirndorf, Německo
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bývalá škola -
Říčka Bystřice -
Ruiny u náměstí -
Cesta od náměstí k sídlišti
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hroznětín, Lichtenstadt, s. 782.
- ↑ Hroznětín – Krásný vrch. Nerostné suroviny pod čedičovou pokličkou [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Vědci objevili na Karlovarsku sopku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-23 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Udělené symboly – Hroznětín [online]. 2014-04-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Český statistický úřad. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 158–160.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznětín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hroznětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Hroznětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
