Hrdějovice
| Hrdějovice | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′8″ s. š., 14°28′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 491 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,82 km²[2] |
| Katastrální území | Hrdějovice |
| Nadmořská výška | 385 m n. m. |
| PSČ | 373 61 |
| Počet domů | 536 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dlouhá 221 373 61 Hrdějovice [email protected] |
| Starosta | Petr Stejskal |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hrdějovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544558 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice, německy Hartowitz) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi), tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.
Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.
V Hrdějovicích má tradici keramická výroba. V roce 1900 zdejší hrnčírnu koupil Josef Štěpánek (1866 – 1928), který pak zaměstnával okolo 28 pracovníků. Dne 1. února 1950 vstoupily tehdejší majitelé keramičky do bechyňského keramického družstva,[4] pozdější výrobní družstvo Jihotvar, závod Hrdějovice.[5]
V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak. V roce 2015 se majitelem keramičky stala hrdějovická obec.[4]
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907–1943 a 1945–1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]
Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice.
- Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel)
- Opatovice (31 domů, 44 obyvatel)
K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.
(údaje dle sčítání lidu roku 2001)
Představitelé obce
[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Jméno | Bydliště | Povolání | Funkce | Pol. strana |
| 1795 | Jakub Krypl | č.p. 6 | rychtář | ||
| 1800–1803 | Matěj Škérl | č.p. 4 | rychtář | ||
| 1803 | Antonín Král | rychtář | |||
| 1804 | Matěj Škérl | č.p. 4 | rychtář | ||
| 1805–1810 | Martin Klabouch | č.p. 3 | rychtář | ||
| 1866 | Josef Fencl zvaný Kukačka | č.p. 13 | starosta | ||
| 1895–1898 | Jan Křiváček | starosta | |||
| 1898–1907 | Jan Turek | starosta | |||
| 1907–1910 | František Šimek | starosta | |||
| 1910–1919 | Jan Turek | starosta | |||
| 1919–1923 | František Rehanzl | rolník | starosta | soc. dem. | |
| 1923–1928 | František Lonský | č.p. 57 | železniční zřízenec | starosta | |
| 1928–1945 | Václav Křiváček zvaný Šonka | č.p. 14 | rolník | starosta | ČSL |
| 1945–1946 | František Bláha | předseda MNV | nár. soc. | ||
| 1946–1949 | Jan Aufrecht | předseda MNV | KSČ | ||
| 1949 | Karel Palma | předseda MNV | KSČ | ||
| 1949 | Matěj Švec | předseda MNV | soc. dem., KSČ | ||
| 1949–1951 | Josef Krebs | dělník | předseda MNV | KSČ | |
| 1951 | Stanislav Brůžek | pověřený před. | Čsl. str. socialistická | ||
| 1951–1954 | Josef Bláha | předseda MNV | KSČ | ||
| 1954–1957 | Alois Remta | předseda MNV | KSČ | ||
| 1957–1960 | Ladislav Valenta | předseda MNV | KSČ | ||
| 1960–1964 | Josef Turek | předseda MNV | KSČ | ||
| 1964–1976 | Jaroslav Hlavatý | č.p. 42 | předseda MNV | KSČ | |
| 1976–1986 | Jan Škrdle | předseda MNV | KSČ | ||
| 1986–1990 | Josef Sázel | předseda MNV | |||
| 1990–2002 | Jiří Brož | Těšín | zootechnik | starosta | OF, Sdruž. nez. kan. |
| 2002–2006 | Jan Černoch | Luční | zahradník | starosta | KDU-ČSL |
| 2006–2014 | Jana Lepičová | Těšín | starostka | Slavoj Hrd.,ODS | |
| 2014–2018 | Jiří Krupička | Luční | podnikatel | starosta | SNK Pro Hrdějovice[6] |
| od 2018 | Radka Šulistová | vysokoškolská učitelka | starostka | HRDĚ 37361 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních.
- Poutní kaple Panny Marie Lurdské v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888–1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014–2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí).
- Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995.
- Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů.
- Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi
- Opatovice, historická náves
- Pomník obětem první světové války
- Lidová architektura
- Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je Jan Vítězslav Dušek.[7]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Matyáš Blažek (1844–1896), filolog, překladatel a spisovatel.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Hrdějovická keramika. www.hrdejovice-opatovice.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Jihotvar: hrdějovická keramika 60.let 20. století. www.ajg.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Hrdějovice – výsledky voleb • Komunální volby 2018. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Letecké neštěstí u Hrdějovic 18. 7. 1924. 1. vyd. České Budějovice: Vojensko-letecká historická společnost, 2014. 20 s.
- ↑ Hrdějovická keramika [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdějovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrdějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
