Hrabová (Ostrava)
| Hrabová | |
|---|---|
 Dřevěný kostel svaté Kateřiny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′32″ s. š., 18°16′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 758 (2021)[1] |
| Rozloha | 9,21 km² |
| Katastrální území | Hrabová |
| Nadmořská výška | 235 m n. m. |
| PSČ | 720 00 |
| Počet domů | 906 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Bažanova 174/4 720 00 Ostrava [email protected] |
| Starosta | Milan Slíva |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hrabová | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554669 |
| Kód části obce | 114537 |
| Kód k. ú. | 714534 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší jméno vesnice bylo Hrabov, což byl jmenný tvar přídavného jména hrabový - „habrový“. Od 14. století se jméno uvádělo v ženském rodě. Od 14. do 20. století se přidával přívlastek Veliká (německy Groß) nebo Stará (latinsky Antiqua) na odlišení od sousední Nové/Malé Hrabové. V roce 1915 je doloženo pojmenování Hrabová u Vítkovic (Hrabowa bei Witkowitz),[2] které se objevuje i v opise mírně staršího pečetidla starostenského úřadu obce Hrabové u Vítkovic s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.[3] Název obce byl totiž změněn výnosem císařsko-královského ministerstva financí z 23. ledna 1904 číslo 4438, kdy došlo i ku změně německého jména Gross Hrabowa na Hrabowa bei Witkowitz.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Samostatná obec vznikla před polovinou 13. století. Současné názory historiků se přiklánějí k tomu, že „Grabowe“ zmíněné v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 je právě Hrabová. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války zbavena nacistické okupace Rudou armádou dne 1. května 1945. V letech 1957–1960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a prapor byly schváleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/88 ze 4. října 1994, avšak udělení z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se podle registru komunálních symbolů nedočkala vlajka, ale pouze znak a to rozhodnutím číslo 50 z 20. ledna 2005.[7] Původně měla obec v pečetním obraze legendární starokřesťanskou pannu a mučednici Kateřinu Alexandrijskou s jejími atributy, tedy s nožovým kolem a s mečem, v současnosti ve znaku najdeme dřevěný kostel, který bývá zobrazován proti heraldickým zvyklostem nezobrazování skutečné stavby, jako místní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a polovinu nožového kola.
- Znak
Ve stříbrno-modře děleném štítě nahoře vyrůstá dřevěný kostel přirozené barvy s věží vpravo, dole vyniká půl zlatého nožového kola.[7]
- Prapor
Modrý list se žlutým nožovým kolem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 288.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ I Hrabowa bei Witkowitz ⟨Gross Hrabowa (Welka Hrabowa)⟩ in Mähren Prerauer Kreis. Bezirk Paskau. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Registr komunálních symbolů. Kapitola Symboly – Hrabová: Kraj: Moravskoslezský: Okres: Ostrava-město: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Ostrava. rekos.psp.cz [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová 1297–1997. Ostrava: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997. Dostupné online.
- SLAVÍK, Vladimír, SLEPIČKA, Martin a SLÍVA, Milan. Hrabová v období druhé světové války. Fakta a vzpomínky. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2015. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. 1. vyd. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 2015. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin (ed.). Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2017. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin. Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2018. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrabová na Wikimedia Commons - https://ostrava-hrabova.cz/ Oficiální web městského obvodu Hrabová.
- https://www.hrabova.info/ je místní komunitní portál, který široké veřejnosti přináší spoustu informací z městského obvodu Ostrava - Hrabová.
- http://vladimirslavik.netstranky.cz/ Internetová stránka Hrabovské noviny vydavatele Ing. Vladimíra Slavíka.
- https://www.zonerama.com/Ostrava-Hrabova/978983 Fotogalerie ze života Hrabové.
