Přeskočit na obsah

Horní Lužice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Lužice
Oberlausitz
Łużyce Górne
Hornja Łužica
Górna Łužyca
Letecký pohled na centrum Budyšína (2005)
Letecký pohled na centrum Budyšína (2005)
Horní Lužice – znak
znak
Horní Lužice – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoBautzen
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Jazykněmčina, polština, hornolužická srbština
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekNěmeckoNěmecko Německo

PolskoPolsko Polsko

ČeskoČesko Česko
Druh celkuhistorický region
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko. Většina německé části je od roku 1990 součástí spolkové země Svobodný stát Sasko, malá část je součástí spolkové země Braniborsko. Téměř celá polská část (území na západ od řeky Kwisy) je součástí Dolnoslezského vojvodství, malá část náleží též k vojvodství Lubušskému. Česká část se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín (v rámci povodí Lužické Nisy, resp. Odry).

Horní Lužice sousedí na západě s vlastním Saskem, na jihu s Čechami, na východě se Slezskem, na severu s Dolní Lužicí. Centrem Horní Lužice je město Budyšín, největším městem je však Görlitz (Zhořelec), přičemž dnes je polská část Zhořelce samostatným městem pod názvem Zgorzelec.

Panoráma hornolužické krajiny poblíž Steinigtwolmsdorfu
Panoráma hornolužické krajiny poblíž Steinigtwolmsdorfu

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V německé části Horní Lužice žije přibližně 640 000 obyvatel. Většinu tvoří Němci, asi 20 000 obyvatel jsou Lužičtí Srbové, kteří hovoří hornolužickou srbštinou. Polskou část Horní Lužice obývají od roku 1945 Poláci, kteří odsud vyhnali Němce i Lužické Srby.

Územní rozsah

[editovat | editovat zdroj]
Map
Hranice Horní Lužice (OpenStreetMap)
Horní Lužice
Oberlausitz (de)
Hornja Łužica (hsb)
Lusatia superior (la)
 Lužické markrabství 14101952 Německá demokratická republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Horní Lužice v rámci Koruny České a Svaté říše římské roku 1618
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
1076 – získal lénem část území pozdější Horní Lužice a část Dolní Lužice (Východní Marku) český kníže a posléze král Vratislav II.
Zánik
1952 – byly obě Lužice zrušeny, Horní Lužice byla v rámci NDR rozdělena mezi Drážďanský kraj (většina území) a Chotěbuzský kraj (severní část)
Státní útvary a území
Předcházející
Lužické markrabství Lužické markrabství
Následující
Německá demokratická republika Německá demokratická republika

Budyšín a Zhořelec spolu s městy Kamenec, Žitava, Löbau a Lubáň vytvářela až do roku 1815 tzv. Šestiměstí. Do 15. století byla oblast známá jako Milsko, protože ji obýval slovanský kmen Milčanů. Dolní Lužice se nazývala Lužice, protože ji obýval kmen Lužičanů. Později bylo jméno Lužice přejato pro obě části a dochází k rozlišování na Horní a Dolní Lužici.

Od roku 1329 do roku 1635, kdy byla saskému kurfiřtovi dána do dědičné zástavy (jako tzv. česká léna), byla Horní Lužice součástí Zemí Koruny české. Od tohoto roku byla jejich součásti již pouze formální (de iure), fakticky přešly pod Saské kurfiřtství.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]