Přeskočit na obsah

Homberk

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Homberk
Hypotetická rekonstrukce hradu od Lubomíra Herce
Hypotetická rekonstrukce hradu od Lubomíra Herce
Základní informace
Výstavbapřed rokem 1284
Zánik15. století
StavebníkHeřman z Homberka
Další majitelépáni z Homberka
páni z Donína
Současný majitelměsto Rokycany
Poloha
AdresaVísecká skála, Příkosice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°39′14,04″ s. š., 13°40′19,92″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky24211/4-2573 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Homberk je zaniklý hrad, který stával na Vísecké skále u obce Příkosice. Dochovaly se z něj pouze drobné terénní pozůstatky, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1] Jednalo se o rodový hrad západočeských pánů z Homberka.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název hradu je odvozen z německého výrazu na vysoké hoře (an dem hohen Berge). V historických pramenech se jméno hradu objevuje ve tvarech: de Hoemberch (1284), de Hohemberch (1298), de Hohemberk (1361) de Homberk (1368), Hohmberk (1379), de Homberka (1389), de Honsberg (1393), de Humberg (1395), Homberk (1407) a Homberg (1407 a 1454).[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl postaven pravděpodobně před rokem 1284 nejspíše Heřmanem z Homberka, jehož rod pocházel z rozrodu Buziců.[3] První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1368, kdy Bleh z Homberka věnoval své manželce jako věno třetinu hradu a části několika vesnic.[4] Podle zpráv z druhé poloviny 14. století pánové z Homberka rozdělili své panství na drobné díly, které připadly jednotlivým příslušníkům rodu.[5]

Zchudlí šlechtici vedli bujný život, a někteří se dokonce věnovali silničním loupežím. Nejspíše pro násilnické chování zabili Jiříka z Homberka rokycanští rybáři a jeho bratra Ješka sedláci na posvícení v Trokavci.[5] Heřman z Homberka se zase spolčil s lupiči, které ukrýval na hradě, a byl proto roku zajat Rožmberky a popraven stětím. Když loupeživé výpady z hradu neustaly, oblehlo hrad vojsko krále Václava IV. Obléhání probíhalo od podzimu roku 1406 do února 1407, kdy byl zajat a popraven Sezema z Homberka. Ačkoliv se písemné prameny o konci obléhání nezmiňují, předpokládá se, že hrad byl dobyt a vypálen.[6]

Rod pánů z Homberka vymřel přibližně v polovině patnáctého století. Když Bedřich z Donína požádal roku 1454 krále Ladislava, aby mu hrad věnoval, postavila se proti tomu Buzka, dcera Jaroslava z Homberka a jakýsi Jan, který se prohlašoval za syna Jana Hájka z Homberka.[7] Spor o majetek trval až do roku 1457, kdy král Jiří z Poděbrad panství ponechal Bedřichovi z Donína.[8] Zda byl v té době hrad ještě obyvatelný není jasné. Příčinou jeho zániku se stal nejspíše požár. Je možné, že k němu došlo během bojů poděbradské jednoty roku 1450 nebo v roce 1467 při bojích s jednotou zelenohorskou.[9]

Archeologický průzkum na hradě prováděl v roce 1894 učitel B. Moravec z Mirošova, který ztotožnil hrad Homberk z písemných zpráv s lokalitou na Vísecké skále. Z jeho zpráv také pochází informace o nalezené mohutné žárové vrstvě vzniklé rozsáhlým požárem.[10] Mladší výzkum provedli Petr Rožmberský a Milan Novobilský.[11]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Z předhradí a hospodářského zázemí se dochovala pouze hráz rybníčku. Ostatní stopy po zástavbě byly překryty jámami po povrchové těžbě limonitu.[11]

Hrad byl vystavěn na buližníkové skále, dnes zvané stejně jako hrad Homberk. V severovýchodní části skály stála pravděpodobně obytná hranolová věž o rozměrech asi 10 × 12 metrů, pod kterou se nacházelo drobné nádvoří chráněné na severovýchodě příkopem a valem.[12] Od věže vede směrem na jihozápad úzká šíje zakončená skalním útvarem, na kterém mohlo stát lehké předsunuté opevnění. Šíji odděluje od hlavního skaliska mladší příkop, a proto je možné, že předsunuté opevnění vzniklo až po obléhání na přelomu let 1406/1407.[13]

Přístup

[editovat | editovat zdroj]

Na vrch, kde hrad stával, nevede žádná značená turistická stezka. Nejblíže pak prochází silnice spojující Příkosice a Vísky, přes které vede značená cyklotrasa č. 2147 z Blovic do Skořic.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-05]. Identifikátor záznamu 135260 : Hrad Homberk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Homberk, s. 674. 
  3. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Homberk, s. 164. 
  4. ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hrad Homberk u Příkosic. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 2). S. 5. Dále jen Rožmberský, Novobilský 1995. 
  5. ↑ a b Rožmberský, Novobilský 1995, s. 6
  6. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 7
  7. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 9
  8. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 10
  9. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 11
  10. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 13
  11. ↑ a b Rožmberský, Novobilský 1995, s. 14
  12. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 15
  13. ↑ Rožmberský, Novobilský 1995, s. 17
  14. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Homberk – hrad, s. 82. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Homberk hrad, s. 75–76. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homberk&oldid=24370483“