Přeskočit na obsah

Hofrychtéř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hofrychtéř (německy Hofrichter, latinsky iudex curiae) byl v českých zemích titul vysokého úředníka, soudce. Vyskytuje se od vrcholného středověku do novověku.

Český soudce nad městy

[editovat | editovat zdroj]

Úřad hofrychtéře, latinsky iudex curiae civitatum ragalium, vznikl v Čechách roku 1337, kdy Jan Lucemburský (králem 1310-1346) vydělil soudní pravomoc nad královskými městy z úřadu podkomořího. K hofrychtéři bylo mj. možné se odvolat od městských soudů.[1] V Čechách nepatřil mezi nejvyšší zemské úředníky (beneficiarii supremi).

Seznam hofrychtéřů královských měst Českého království

[editovat | editovat zdroj]
  • 1351–1359 Frenclín z Posenbacha
  • 1372 Oto, soused staroměstský
  • 1381–1383 Bernard Černý
  • 1390–1396 Prokop Galm
  • 1400 Vavřinec
  • 1403 Bernard
  • 1404 Ondřej Geschrei
  • 1404–1413 Vavřinec Martinů
  • 1414–1419 Jan Celný
  • 1436–1446 Matyáš Louda z Chlumčan
  • 1454 Jan († 1454)
  • 1457–1458 Ondráček od Tří králů
  • 1465 Samuel z Hrádku a z Valečova
  • 1473–1476 Jan z Radíče
  • 1476–1483 Matěj
  • 1488–1502 Jan Hlaváč ze Třibřich
  • 1503 Zikmund z Chmelic
  • 1506–1508 Mikeš z Černčic (Loun)
  • 1510–1513 Jan Vražda z Kunvaldu
  • 1513–1518 Václav Roztocký z Teplé
  • 1519–1521 Jan Hlavsa
  • 1522–1523 Jan Pašek z Vratu (před 1470 Starý Knín – 15. 3. 1533 Toušeň)
  • 1523–1524 Jan Hlavsa z Liboslavi († 18. 1. 1534)
  • 1529–1533 Jan Vyskytenský z Vyskytné
  • 1536–1538 Petr Osovský z Adlaru
  • 1538–1547 Jakub Fikar z Vratu († 1547)

Moravský markraběcí soudce

[editovat | editovat zdroj]

Hofrychtéř patřil v Moravském markrabství mezi sedm nejvyšších stavovských zemských úředníků vedle zemského hejtmana, českého (královského) maršálka, komorníka, sudího, písaře a podkomořího.

V souvislosti s obnovou úřadu markraběte moravského vznikl po polovině 14. století nový dvorský soud, jehož soudce se také nazýval hofrychtéř, lat. iudex curiae. V roce 1523 za Ludvíka Jagelonského (markrabětem 1516–1526) byl úřad v souvislosti s dělením úřadů mezi stavy vyhrazen rytířům. Do konce 16. století mu odpadla agenda lenních otázek a v jeho kompetenci zůstaly jen pře rytířského stavu. Na zemském sněmu byl předsedou rytířského stavu. Obnovené zřízení zemské (1628) potvrdilo úřad rytířům, jeho obsah se ovšem rychle snižoval. V rámci správní úpravy Karel VI. v roce 1726 začlenil úřad hofrychtéře do moravského královského tribunálu, hlavního zemského správního orgánu. Úřad zanikl v roce 1748.[2]

Seznam hofrychtéřů (dvorských sudí) Moravského markrabství

[editovat | editovat zdroj]
  • 1350 Frenclín (Frank z Kunovic?)
  • 1353 Bohuslav z Vícova
  • -
  • 1464–1469 Ctibor z Cimburku na Tovačově
  • 1481–1520 Jakub Šarovec ze Šarova na Krumsíně
  • 1526–1536 (?) Ctibor Drnovský z Drnovic
  • 1524–1549 Vilém z Víckova
  • 1551 Zikmund Valecký z Mirova na Miroslavi
  • (1547–1573 Přemek z Malenovic – místodržící)
  • 1560–1570 Václav Hodický z Hodic na Miroslavi
  • 1570–1574 Václav starší Podstatský z Prusínovic na Vrchoslavicích
  • 1575–1576 Bohuš Kokorský z Kokor na Laškově
  • (1576 Jiří Vlk z Konecchlumí na Rakovém)
  • 1578–1602 Bernard Drnovský z Drnovic na Rejci
  • 1602 Jan Hodějovský z Hodějova
  • 1608 Vilém Dubský z Třebomyslic na Novém Městě
  • 1610–1612 Václav Zahradecký ze Zahrádek
  • 1612–1618 Bedřich Jakartovský z Vlašimi
  • (1620 ? Václav Jakartovský)
  • 1628–1641 Kryštof Karel Konický ze Švábenic
  • 1642 Bernard Petřvaldský z Petřvald
  • 1644 Jindřich Ladislav z Weitmile
  • 1649–1662 (nebo 1667) Jan Jakartovský ze Sudíc
  • 1667–1675 Jan Maxmilián Kobylka ze Schönwiesen
  • 1694 Ondřej Roden z Hirzenau
  • 1700–1719 František Pruskauer z Freyenfelsu
  • 1719–1741 František Antonín Salava z Lípy
  • úřad po několik let neobsazen
  • 1746–1748 Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic
  • úřad později už neobsazen
  1. Hledíková (2005), s. 59, 125, 206
  2. Hledíková (2005), s. 57, 90, 128

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALETKA, Tomáš. Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375–1411). Sborník archivních prací (SAP). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1996, roč. 46, čís. 2, s. 259–536. ISSN 0036-5246. 
  • BALETKA, Tomáš. Dvůr a kancelář moravského markraběte Jošta (1375–1411). In: Moravští Lucemburkové. Brno: Muzeum města Brna, 2000. ISBN 80-901969-7-7. S. 147–166.
  • BALETKA, Tomáš. Dvůr moravských Lucemburků a perspektivy jeho dalšího studia. In: Dvory a rezidence ve středověku : sborník příspěvků z kolokvia konaného 18. března 2005 v Historickém ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK (Mediaevalia Historica Bohemica, suppl. 1). Praha: Historický ústav AV ČR, 2006. ISBN 80-7286-095-X. ISSN 0862-979X. S. 43–51.
  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 129. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 57, 59, 90, 125, 128, 206. 
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 68. 
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 204. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]