Hjúga (1917)
Hjúga během dvacátých let | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | Bitevní loď |
Třída | Ise |
Jméno podle | 日向 ~ starobylá provincie Hjúga na ostrově Kjúšú |
Objednána | v loděnicích Micubiši, Nagasaki |
Zahájení stavby | 6. května 1915[1] |
Spuštěna na vodu | 27. ledna 1917[1] |
Uvedena do služby | 30. dubna 1918[1] |
Osud | 24. července 1945 poškozená usazena na mělčinu u Kure[2][1] |
Poloha vraku | [2] |
Souřadnice | 34°10′0″ s. š., 132°33′0″ v. d. |
Poznámka | Není li uvedeno jinak, vztahují se následující TTD ke stavu po dokončení |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 36 500 T plný[1] |
Délka | 195,1 m mezi svislicemi 205,8 m celkem[1] |
Šířka | 28,7 m[1] |
Ponor | 8,8 m[1] |
Pohon | 45 000 k (33 097,4 kW)[1][p 1] |
Palivo | 1411 t topného oleje 4706 t uhlí[1] |
Rychlost | 23 uzlů (42,6 km/h)[1] |
Dosah | 9800 námořních mil (18 149,6 km) při 16 uzlech (29,6 km/h)[1] |
Posádka | 1333 |
Pancíř | 100-300 mm boční pás 200-300 mm dělové věže 200-300 mm barbety 150-300 mm můstek 30-55 mm paluba[1] |
Výzbroj | 12 × 356 mm/45 (6xII) 20 × 140 mm/50 typu 3. roku (20xI) 4 × 76,2 mm/40 typu 3. roku (4xI) 6 × 53cm podhladinové torpédomety[1] |
Letadla | po přestavbě na letadlovou loď 22 letadel |
Hjúga (japonsky 日向) byla bitevní loď japonského císařského námořnictva, druhá ze dvou lodí třídy Ise.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Její stavba začala v loděnici firmy Micubiši 6. května 1915, na vodu byla spuštěna 27. ledna 1917 a dokončena byla 30. dubna 1918. Původně byla plánována jako čtvrtá loď třídy Fusó, ale slabá výzbroj a pancéřování u Fusó si vynutily její překonstruování a zařazení do nové, samostatné třídy.
Na počátku druhé světové války se ještě stále počítalo s jejím nasazením, ale vzhledem k její relativně nízké rychlosti, početné posádce, velké spotřebě paliva a rovněž nedostatku vhodných úkolů nebyla nikdy nasazena v boji v roli, pro kterou byla stavěna.
Z důvodu velkých ztrát japonských letadlových lodí a nedostatku času pro stavbu nových byla Hjúga mezi 1. květnem 1943 a 1. říjnem 1943 přestavěna na hybridní bitevní-letadlovou loď. Byly odmontovány dvě zadní dělové věže a nahrazeny hangárem, manipulační plošinou a katapulty. Letouny měly z lodi pouze vzlétat a přistávat buď na pozemních základnách nebo na klasických letadlových lodích.
Hjúga byla v říjnu 1944 součástí Ozawova Severního svazu během operace Šó-iči-gó a během ní byla v bitvě u mysu Engaño poškozena americkými leteckými útoky. V únoru 1945 se zúčastnila operace Kita-gó – transportu strategických surovin ze Singapuru do Japonska.
Mezi 24. a 28. červencem 1945 byla Hjúga u ostrova Nasakedžima (jižně od přístavu Kure) napadána letouny z amerických letadlových lodí Essex, Ticonderoga, Randolph, Hancock, Bennington, Monterey a Bataan. Se silně poškozenou lodí její posádka nakonec najela na mělčinu. Mezi 2. červencem 1946 a 4. červencem 1947 byla postupně rozebrána a sešrotována.
Služba
[editovat | editovat zdroj]Dne 20. listopadu 1945 byla Hjúga vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Hyūga na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n NISHIDA, Hiroshi. Ise class battleships [online]. 2002 [cit. 2011-02-10]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN HYUGA: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1996, rev. 2009-09-02 [cit. 2011-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DICKSON, David. Japan's Hybrid Battleships and Carriers: fact and fancy. In: FISHER, JR., Edward C. Warship International. Toledo, Ohio: The Naval Records Club, 31. 12. 1970. Svazek VII/4. S. 356 až 375. (anglicky)
- LENGERER, Hans. JAPANESE HYBRID WARSHIPS: Hyuga-Ise, Mogami, I-400 & I-13. [s.l.]: Trojca, 2009. ISBN 978-8360041383. (anglicky)
- LENGERER, Hans. Ise and Hyûga: The IJN's Hybrid Battleship-Carriers. In: PRESTON, Antony; JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2009. London: Conway, 2009. ISBN 9781844860890. S. 39 až 54. (anglicky)
- Reports of the U. S. Naval Technical Mission to Japan 1945 – 1946. Washington, D. C.: U.S. Naval History Division, 1974. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2014. Kapitola JM-200-H S-06-1 Reports of Damage to Japanese Warships - Article 1, NAGATO(BB), KATSURAGI(CV), HARUNA(BB), AOBA(CA), ISE(BB), AMAGI(CV), RYUHO(CVL), OYODO(CL), TONE(CA), HYUGA(BB), ASO(CV), SUZUTSUKI(DD). (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hjúga na Wikimedia Commons
- HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN HYUGA: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1996, rev. 2009-09-02 [cit. 2011-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- NISHIDA, Hiroshi. Ise class battleships [online]. 2002 [cit. 2011-02-10]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- POCOCK, Michael W. Hyuga [online]. maritimequest.com [cit. 2011-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- IJN Battleship HYUGA wreck at Kure na YouTube