Hissarský hřbet
| Hissarský hřbet Гиссарский хребет | |
|---|---|
 Výhled z průsmyku Anzob | |
| Nejvyšší bod | 4764 m n. m. (Chodžalakan) |
| Délka | 200 km |
| Nadřazená jednotka | Pamíro-Alaj |
| Sousední jednotky | Zeravšanský hřbet, Karateginský hřbet, Turanská nížina |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Tádžikistán Uzbekistán |
  Chodžalakan | |
| Horniny | žula, svor, pískovec |
| Povodí | Zeravšan, Amudarja |
| Souřadnice | 38°55′ s. š., 68°15′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hissarský hřbet (někdy též Gissarský hřbet, rusky Гиссарский хребет, tádžicky Қаторкӯҳи Ҳисор, uzbecky Hisor tizmasi) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Na východě navazuje na Zeravšanský hřbet, ze severu je od něj nejprve oddělen údolím řeky Jaghnób a následně znovu propojen ve Fanských horách. Na jihozápadě na Hissarský hřbet navazují drobnější hřbety klesající do Turanské nížiny, jako je Bajsuntau, Čakčar, Kugitangtau nebo Suchaktau.[1] Na jihu z něj vybíhají krátké hřbety klesající do sníženin řek Surchandarja a Kafirnigan, tekoucích do Amudarji. Jde o nejnižší ze čtyř hlavních pamiro-alajských hřbetů,[2] nejvyšší výšky dosahuje na vrcholu Chodžalakan (4764 m n. m.).[3] Dalším významným vrcholem je Khazret Sultan, nejvyšší vrchol Uzbekistánu. Průsmykem Anzob přes pohoří prochází silnice M34, spojující hlavní města Tádžikistánu a Uzbekistánu, Dušanbe a Taškent.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČERNÝ, Michal. Pamíro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. Světová pohoří: Asie. Praha: Euromedia Group, 2001. ISBN 80-242-0291-3. S. 94–101.
- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha: SPN, 1982. 420 s. S. 300.
- ↑ Generální štáb. Topografická mapa 1 : 500 000 J-42-A Dušanbe. Moskva: Generální štáb, 1963. 1 mapový list s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-02. (rusky) Archivováno 2. 5. 2013 na Wayback Machine.
