Přeskočit na obsah

Hieronymus Roth (politik z Trutnova)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hieronymus Roth
Hieronymus Roth
Hieronymus Roth
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1863 – 1867
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1864 – 1865
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození4. května 1826
Vilémov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. prosince 1897 (ve věku 71 let)
Oberrohrbach
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinandova univ.
OceněníŘád železné koruny
CommonsHieronymus Roth (politik z Trutnova)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hieronymus von Roth (4. května 1826 Vilémov[1]12. prosince 1897 Oberrohrbach)[2] byl rakouský a český advokát a politik německé národnosti, starosta Trutnova, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

V letech 1846–1850 absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1853 obdržel titul doktor práv. Během revolučního roku 1848 působil jako místopředseda Výboru německých studentů. Byl spoluzakladatelem studentského čtenářského spolku a roku 1854 spolu s Franzem Schmeykalem založili pražský německý spolek Deutsches Kasino, v němž následně zastával funkci jeho předsedy.[2][3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách v lednu 1863 byl zvolen na Český zemský sněm. Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Trutnov, Hostinné, Maršov, Žacléř. Nastoupil poté, co rezignoval dosavadní poslanec Franz Fischer.[4][5]

Od roku 1864 zasedal i na Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), která tehdy ještě nebyla volena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). 12. listopadu 1864 složil ve Vídni poslanecký slib.[6] V Říšské radě (a na zemském sněmu) tehdy zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Trutnov.[7] V zemských volbách v lednu 1867 byl na Český zemský sněm zvolen v městské kurii (obvod Trutnov – Broumov – Police).[8] V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu kandidoval, ale získal jen zlomek hlasů a poslancem se zde místo něj stal Leopold Hasner von Artha.[9] V některých zdrojích se uvádí, že poslancem Říšské rady byl až do roku 1869,[2][3] ale rejstříky z příslušného funkčního období jeho jméno neobsahují.[10][11]

Na Říšské radě patřil k německé liberální levici (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[3] V zákonodárných sborech se zasazoval o hospodářské povznesení Podkrkonoší, rozvoj místního průmyslu a železniční sítě.[2]

Zastával funkci starosty Trutnova (podle jednoho zdroje v letech 1863–1874[2], podle jiného od roku 1869 do roku 1873[3]) a zároveň působil v tomto městě jako advokát. Během prusko-rakouské války v roce 1866 se coby starosta zasadil o obranu města, ale předsunuté invazní jednotky ho (spolu s dalšími 18 místními občany[12]) odvlekly a po 80 dnů byl vězněn v pruské pevnosti Hlohov. Na svobodu se dostal v září 1866, po podepsání míru mezi oběma státy, přičemž za jeho propuštění se přimlouvali nejvyšší rakouští a čeští politici. V Trutnově pak byl slavnostně uvítán. Stal se čestným občanem města, byl mu udělen Řád železné koruny a v roce 1867 byl povýšen do šlechtického stavu.[2][3] O svém pruském zajetí napsal vzpomínkovou knihu, která v roce 2011 vyšla v české reedici.[13] O rok dříve dorazil do Trutnova na oslavy 144. výročí prusko-rakouské bitvy Klaus Roth, pravnuk Hieronyma Rotha, žijící ve Vídni.[14]

Po rezignaci na starostenský post[3] hospodařil od roku 1873 na statku v Oberrohrbachu v Dolních Rakousích.[2] Po krátké době přesídlil do Korneuburgu. I zde se veřejně angažoval a zasedal v obecní radě. V roce 1877 se stáhl z veřejného života a zabýval se jen správou rodinného statku. Ještě koncem 80. let mu byla nabídnuta kandidatura do Říšské rady za okrsek ve Vídni, kterou ale odmítl.[3]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Vilémov
  2. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Roth, Hieronymus von (1826-1897), Politiker und Advokat, s. 276. (německy) 
  3. a b c d e f g Wien. Bohemia. Prosinec 1897, roč. 70, čís. 345, s. 3–4. Dostupné online. 
  4. Sněm království Českého 1861 › Stenoprotokoly › 15. schůze › Čtvrtek 12. února 1863 [online]. psp.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  5. Die Presse, 8. 1. 1863, s. 9.
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&size=45&page=180
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=8015
  11. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=spa&datum=00050295&seite=00000245&zoom=2
  12. Bylo jich jedenáct [online]. krkonose.krnap.cz [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. Hieronymus Roth: Osmdesát dnů v pruském zajetí a bitva u Trutnova 27. června 1866 [online]. dejinyasoucasnost.cz [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. 
  14. DOMA MI VISÍ OBRAZ S PODOBIZNOU PRADĚDEČKA HIERONYMA ROTHA [online]. trutnovinky.cz [cit. 2013-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ROTH, Hieronymus: Osmdesát dnů v pruském zajetí a bitva u Trutnova 27. června 1866, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2011.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]