Hermann Zwierzina
Hermann Zwierzina | |
---|---|
Hermann Zwierzina | |
Starosta Moravské Ostravy | |
Ve funkci: 1861 – 1864 | |
Nástupce | Alois Anderka |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1870 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 12. října 1825 Třemošnice Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. června 1873 (ve věku 47 let) Mariánské Lázně Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | břišní tyfus |
Příbuzní | Josef Zwierzina (otec) Eduard Zwierzina (bratr) |
Alma mater | polytechnika Vídeň |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann Zwierzina (12. října 1825 Třemošnice – 19. června 1873 Mariánské Lázně[1][2]) byl český podnikatel a politik německé národnosti, syn známého ostravského průmyslníka Josefa Zwierziny a první starosta Moravské Ostravy.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako prvorozený v rodině majitele železáren Josefa Zwierziny. V letech 1836–1840 studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Poté studoval na vídeňské polytechnice a báňské škole v Lubně. V roce 1844 začal pracovat jako horní úředník v dolech Rothschildů na Ostravsku, ačkoliv jeho otec sám měl dva doly ve Slezské Ostravě. Po otcově smrti v roce 1858 převzal vedení jeho dolů. Kromě toho vlastnil se svými sourozenci také domy na nynějším ostravském Masarykově náměstí a v Pivovarské ulici. Také investoval do výstavby cihelny v Čertově Lhotce, ve své době největší na Ostravsku.
Do komunální politiky se zapojil v šedesátých letech 19. století. Dne 14. února 1861 byl zvolen starostou Moravské Ostravy. Jeho velkým snem bylo zřízení střední školy, avšak pro tuto myšlenku nebylo v dané době příznivé prostředí.
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Moravská Ostrava, Místek, Brušperk. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[3] V roce 1867 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované.[4] Na sněmu vystupoval jen zřídka, ale byl jednou z opor Ústavní strany. V zemských volbách roku 1871 dobrovolně ustoupil a podporoval kandidaturu starosty Místku Josefa Grossmanna.[2]
Jelikož jeho podnikatelské aktivity zabíraly spoustu jeho času a navíc vykonával mandát poslance zemského sněmu v Brně, rozhodl se, že v roce 1865 již nebude kandidovat na starostu Moravské Ostravy.
Hermann Zwierzina zemřel v červnu 1873.[2] Zemřel v Mariánských Lázních na břišní tyfus ve věku 48 let. Jeho ostatky byly převezeny do Moravské Ostravy a 23. června 1873 uloženy na hřbitově poblíž Mlýnské ulice (dnešní Husův sad).
V politice byl aktivní i jeho bratr Eduard Zwierzina (1830–1894), majitel dolů na Ostravsku a poslanec Moravského zemského sněmu na přelomu 70. a 80. let 19. století, který spáchal koncem května 1894 sebevraždu v lese poblíž svého ostravského dolu.[5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Mährisch-Ostrau. Neue Freie Presse. Červen 1873, čís. 3175, s. 5. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Fremden-Blatt, 1. 2. 1867, s. 10.
- ↑ Eduard ZWIERZINA [online]. gedbas.genealogy.net [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Zum Selbstmorde des.... Mährisches Tagblatt. Červen 1894, čís. 45, s. 5. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí : portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 11–12.
- Sudetští Němci
- Absolventi Technické univerzity Vídeň
- Čeští podnikatelé
- Rakousko-uherští podnikatelé
- Poslanci Moravského zemského sněmu
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
- Členové Ústavní strany
- Představitelé Ostravy
- Narození v roce 1825
- Narození v Třemošnici
- Úmrtí v roce 1873
- Úmrtí 19. června
- Úmrtí v Mariánských Lázních
- Narození 12. října
- Zemřelí na břišní tyfus