Přeskočit na obsah

Halvor Solberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Halvor Solberg
Narození5. února 1895
Ringsaker, Norsko Norsko
Úmrtí31. ledna 1974 (ve věku 78 let)
Oslo, NorskoNorsko Norsko
Povolánímeteorolog, profesor, hydrodynamika a kryptograf
ZaměstnavatelUniverzita v Oslu
OceněníFridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1937)
Funkceprofesor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Halvor Solberg (5. února 1895 Ringsaker31. ledna 1974 Oslo) byl norský meteorolog. Spolu s Jacobem Bjerknesem objevil teplou frontu.

Halvor Solberg se narodil v Ringsakeru. Byl členem norské meteorologické školy. Od roku 1918 byl meteorolog v Kristianii. Jeho diplomová práce Integrationen der atmosphärischen Störungsgleichungen byla uveřejněna v roce 1928. V letech 1930 až 1964 byl profesor univerzity v Oslo. Ve 30. letech 20. století pracoval na teorii slapů, atmosférických vln a oscilací, stability proudění plynů a tekutin.[1][2]

Od roku 1930 byl člen norské Akademie věd, a mezi lety 1946 až 1954 generální tajemník. V letech 1937 a 1938 předsedal Norské geofyzikální společnosti.[1]

  1. a b GRØN, Øyvind. Norsk biografisk leksikon. Halvor Solberg. Redakce Helle, Knut. Oslo: Kunnskapsforlaget Dostupné online. (Norwegian) 
  2. Store norske leksikon. Halvor Skappel Solberg. Redakce Godal Anne Marit. Oslo: Norsk nettleksikon Dostupné online. (Norwegian)